36 C 91/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 500 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit finanční prostředky včetně souhrnného poplatku ve výši 2 750 Kč formou 31 týdenních splátek ve výši 250 Kč; poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný sjednané splátky nehradil a dluží na jistině částku 5 000 Kč a na souhrnném poplatku částku 2 750 Kč. Dále žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit finanční prostředky včetně souhrnného poplatku ve výši 2 750 Kč formou 31 týdenních splátek ve výši 250 Kč; poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, na svůj dluh zaplatil pouze částku 1 000 Kč a dluží na jistině částku 4 354,84 Kč a na souhrnném poplatku částku 2 395,16 Kč. Dne [datum] byly předmětné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu, který žalovaný ani přes tuto upomínku neuhradil. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do nároku na zaplacení částky 7 750 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 345,49 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 750 Kč od [datum] do [datum] a dále od [datum] do zaplacení s úrokem z prodlení z částky 7 750 Kč ve výši, která v každém pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to z důvodu nemožnosti doložit smlouvu o půjčce [číslo]. Soud proto postupoval podle § 96 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I.). 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 5. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit i se sjednaným souhrnným poplatkem ve výši 2 750 Kč v 31 pravidelných týdenních splátkách ve výši 250 Kč, kdy první splátka je splatná sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy. [příjmení] 5 000 Kč byla žalovanému předána v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem na smlouvě; nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce (prokázáno smlouvou o půjčce [číslo]). Podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil na půjčku [číslo] částku 1 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek); dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku). Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího lístku). 6. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 téhož ustanovení není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 7. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 9. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 10. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 11. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 14. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 15. Žalovaný měl při uzavření smlouvy postavení spotřebitele, jednal jako fyzická osoba – nepodnikatel (§ 52 odst. 3 obč. zák.), právní předchůdkyně žalobkyně naopak jednala při uzavírání smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti a má tak postavení dodavatele (§ 52 odst. 2 obč. zák.), uzavřená smlouva tak je smlouvou spotřebitelskou (§ 52 odst. 1 obč. zák.) a je na ni třeba aplikovat příslušná ustanovení o spotřebitelských smlouvách týkající se ochrany spotřebitele (§ 51a a násl. obč. zák.). 16. Podle § 55 a § 56 odst. 1 a 2 obč. zák. se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele, spotřebitel se nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení a rovněž spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 17. Uvedená pravidla soud použil při posouzení důvodnosti požadovaného souhrnného poplatku. Tento pojem není ve smlouvě nijak blíže definován, jde o jednorázovou částku, které neodpovídá žádné protiplnění žalobkyně. Z povahy věci tak jde o úrok, byť tak není explicitně označen. Opačný výklad by se nepochybně dostal do rozporu se smyslem spotřebitelského práva, které ohledně sjednání nepřiměřené výše úroku (ceny půjčených peněz) spotřebitele chrání (viz dále). 18. K nepřiměřeným úrokům při poskytnutí peněžité půjčky se vyslovil Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 21 Cdo 2898/2005 ze dne 8. 11. 2006, ve kterém uzavřel, že nepřiměřenou je zpravidla taková výše úroků z půjčky sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce odporují obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. Ujednání (dohoda), kterým byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je neplatné, a to buď pro rozpor se zákonem (představuje-li současně naplnění skutkové podstaty trestného činu lichvy podle ustanovení § 253 trestního zákona, popřípadě jiného trestného činu) nebo pro rozpor s dobrými mravy (v ostatních případech) (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp.zn. 21 Cdo 1484/2004). 19. V projednávaném případě činil v době uzavření smlouvy úrok 2 750 Kč. Splatnost závazku k vrácení půjčky a zaplacení takto sjednaného úroku činila 31 týdnů. Lze