46 C 316/2022 — Okresní soud Praha-východ

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 594 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 164 Kč za období od [datum] do [datum] z titulu nezaplaceného pojistného za období od [datum] do [datum] včetně paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč, a to za zaslání upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojistného. Pojistná smlouva [číslo] byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] a jejím předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – [anonymizována čtyři slova]. Uvedenou smlouvou bylo pojištěno vozidlo [značka automobilu], [registrační značka]. Úrok z prodlení byl požadován ode dne následujícího po zániku smlouvy do dne podání žaloby. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a sice okamžikem zaplacení prvního pojistného ze strany žalovaného. Pojistné období bylo sjednáno jako čtvrtletní s tím, že celkové roční pojistné činilo 7 601 Kč po slevě, pojistné za první pojistné období činilo 1 900 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly příslušné pojistné podmínky a přehled poplatků, jak soud zjistil z návrhu pojistné smlouvy [anonymizována čtyři slova] [číslo] z výpisu z účtu [číslo] ohledně platby ze dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky. Výše poplatků za vymáhání pojistného, konkrétně pak výše poplatku za upomínku k zaplacení dlužného pojistného a za pokus o smír po zániku pojištění činila 300 Kč, jak soud zjistil ze sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností od [datum]. Žalovaný byl upozorněn, že žalobkyně u něj eviduje dluh ve výši 2 200 Kč skládající se z dlužného pojistného ve výši 1 900 Kč a nákladů spojených s vymáháním pojistného ve výši 300 Kč a byl vyzván k jeho úhradě; současně byl upozorněn na zánik pojištění, nebude-li dluh uhrazen do [datum], což soud zjistil z upomínky ze dne [datum] včetně nedoručené obálky. Zánik pojištění byl žalovanému oznámen sdělením ze dne [datum], žalovaný byl dále upozorněn, že nebude-li dlužná částka ve výši 2 294 Kč uhrazena bude dále účtován náklad související s vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani přes upomínku před podáním návrhu ze dne [datum] zaslanou žalobkyní téhož dne, což soud zjistil z předžalobní upomínky a z podacího archu. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovaný nesplnil závazek mu plynoucí z uzavřené pojistné smlouvy ve smyslu § 2758 a § 2779 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), a dále dle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), jelikož neuhradil pojistné za pojistnou dobu i přesto, že byl žalobkyní na možnost zániku pojištění z důvodu nezaplacení pojistného v souladu § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. upozorněn. Žalobkyni tak vznikl nárok na pojistné v poměrné výši 1 994 Kč za dobu trvání pojištění, tj. za období od [datum] do [datum], respektive do konce kalendářního měsíce, ve kterém došlo k zániku pojištění v souladu s § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyni dále vznikl nárok na poplatek spojený s upomínáním a vymáháním pojistného, jehož výše byla stanovena v sazebníku, který byl nedílnou součástí pojistné smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné pojistné včetně poplatku za vymáhání pojistného ani ve lhůtě stanovené žalobkyní v upomínce s upozorněním na možnost zániku pojištění neuhradil, dostal se tím do prodlení (§ 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o.z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni zániku pojištění. Žalobkyně přitom úrok z prodlení požadovala do dne podání žaloby. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů ve výši 1 489 Kč Náklady řízení přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 294 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, výzva před podáním návrhu, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč, tj. ve výši 189 Kč. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 36 C 64/2022, 8 C 40/2022, 11 C 36/2022 nebo 34 C 7/2022). Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).