46 C 5/2022 — Okresní soud Praha-východ

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení pouze zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o.s.ř.“). Předmětem řízení bylo zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení z titulu nezaplacené faktury za odebraný plyn [číslo] vystavené dne [datum] na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] a následného uznání dluhu žalovanou, zaplacení částky [částka] z titulu poplatku za službu sjednání dohody o splátkách dluhu vyplývajícího z ceníku služeb pro produktovou řadu innogy plyn [anonymizováno] a dále zaplacení částky [částka] z titulu smluvní pokuty za nezaplacení faktury sjednané v uzavřené smlouvě. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Účastnici dne [datum] uzavřeli dohodu, v rámci které žalovaná uznala dluh ve výši [částka] představující pohledávku žalobkyně plynoucí z faktury splatné dne [datum], a to za dodávku plynu v částce [částka], pohledávku žalobkyně spočívající v zákonném úroku z prodlení ve výši [částka] a dále pohledávku žalobkyně spočívající v poplatku za sjednání dohody ve výši [částka]. Následně žalovaná svůj dluh uznala a zavázala se jej uhradit ve třech splátkách, a sice první dvě splátky ve výši [částka] splatné do [datum] a do [datum] a třetí splátku ve výši [částka] do [datum], což soud zjistil z dohody o splátkách dluhu a prohlášení o uznání [číslo] ze dne [datum]. Součástí dohody bylo rovněž ujednání o možnosti žalobkyně poskytnout žalované dodatečnou lhůtu ke splnění dluhu v případě, že žalovaná nesplatí dohodnuté splátky řádně a včas. Až po marném uplynutí dodatečně poskytnuté lhůty měla žalovaná ztratit výhodu splátek a byla povinna svůj dluh jednorázově uhradit k následujícímu dni. Žalovaná svůj dluh ve stanových splátkách a termínech neuhradila, a proto jí byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši [částka] za pozdní úhradu smluvených plateb, což bylo zjištěno z vyúčtování [číslo] ze dne [datum]. Výše poplatku za službu sjednání dohody o splátkách dluhu [částka] a smluvní pokuty [částka] vyplývají ze smlouvy o sdružených dodávkách plynu [číslo] ze dne [datum] a z ceníku služeb pro produktovou řadu plyn [anonymizováno]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes výzvu před podáním žaloby ze dne [datum] zaslanou žalobkyní téhož dne, jak soud zjistil z předžalobní upomínky a z podací knihy. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovaná jednostranně uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné podobě ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.z.“). Uznáním dluhu nezaniká původní závazek dlužníka, ani nevzniká závazek nový, ale zakládá se jím vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Věřitel tak v řízení u soudu nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání a v rozsahu uznaného dluhu tak přechází důkazní břemeno na dlužníka, tedy ve sporu žalovaného účastníka. Žalovaná přitom v řízení zůstala zcela pasivní a k žalobě se nevyjádřila, a založila tak právní domněnku, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Ke smluvní pokutě lze uvést, že byla mezi účastníky sjednána v původním závazku, který uznáním dluhu, jak bylo uvedeno výše, nezanikl. Uznání dluhu však bylo vtěleno do nové dohody účastníků, čímž došlo ke změně obsahu původního závazku ve vztahu ke splatnosti dluhu a ve vztahu k ujednání o smluvní pokutě ve smyslu § 1902 o.z. Oba dva závazky však vedle sebe i nadále obstojí, proto soud shledal důvodným i nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s úhradou dluhu. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh ve lhůtách splatnosti stanovených pro jednotlivé splátky neuhradila, dostala se tím s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 o.z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 ve spojení s § 1973 o.z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však úrok z prodlení požadovala od splatnosti faktury splatné dne [datum], i přesto, že splatnost uznaného dluhu byla nově dohodnuta v následné dohodě o splátkách dluhu a prohlášení o uznání ze dne [datum]. Žalobkyně přitom nevyužila sjednané možnosti prodloužení splatnosti výzvou, ve které by žalované poskytla dodatečnou lhůtu ke splnění, nedošlo tak ani k zesplatnění celého dluhu, a proto soud úroky z prodlení přiznal od dat následujících po splatnostech sjednaných v dohodě. S ohledem na uvedené byla žaloba částečně zamítnuta tak, jak je uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku; ve zbývající části soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jejíž částečný neúspěch ve věci byl pouze v poměrně nepatrné části, plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], tj. ve výši [částka]. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 21 C 155/2021, 11 C 64/2021, 36 C 396/2021 nebo 21 C 238/2021). Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).