48 C 16/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky specifikované ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, a to z titulu neuhrazeného příspěvku podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ Zákon“). Uvedla, že žalovaný jako vlastník a provozovatel nákladního vozidla [registrační značka], neměl ode dne 6. 11. 2020 do 23. 3. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti dle Zákona. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy k úhradě příspěvku, byla mu zaslána předžalobní upomínka. Žalovaný však na příspěvek doposud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 4. Z listinných důkazů dále uvedených vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: 5. Žalovaný jako vlastník nákladního vozidla [registrační značka], [VIN kód] se zdvihovým objemem válců motoru do 3 500 cm3 (dále jen„ vozidlo“), neměl v období od 6. 11. 2020 do 23. 3. 2021 (tj. 138 dní) sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla dle Zákona (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 16. 12. 2021 včetně informace o uložení zásilky, informace z registru vozidel). Žalobkyně tak požadovala podle Zákona úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 86 Kč, tj. celkem částku 11 868 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za vozidlo ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy, přičemž tato mu byla odeslána dne 16. 12. 2021 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 16. 12. 2021). Splatnost příspěvku nastala dne 1. 3. 2022. Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 12. 7. 2022 (viz Předžalobní upomínka ze dne 12. 7. 2022 včetně sledování zásilek). Žalovaná částka ve výši 12 168 Kč je tvořena příspěvkem ve výši 11 868 Kč a poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost, která mu vyplývá z § 1 odst. 2 Zákona, a to uzavřít pro vozidlo pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla v období od 6. 11. 2020 do 23. 3. 2021. Z tohoto důvodů vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady spojené s uplatněním této pohledávky (§ 4 odst. 1, odst. 4 Zákona). Výše poplatku je dána počtem dní, kdy nebylo povinné pojištění sjednáno (§ 4 odst. 3 Zákona). Za každý den je vlastník nákladního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru do 3 500 cm3 povinen žalobkyni zaplatit částku 86 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Pro vozidlo žalovaného nebylo sjednáno pojištění po dobu 138 dní, celková výše poplatku tak činí 11 868 Kč. Výše nákladů na vymáhání této pohledávky pak činí částku 300 Kč (§ 2a Vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ve výši 12 168 Kč dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, vedle práva na zaplacení dlužné částky i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal z částky 11 868 Kč od 2. 3. 2022 (tj. ode dne následujícího po splatnosti příspěvku) až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 252 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ Vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) Vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) Vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).