6 C 127/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 11 610 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně je žalovaný provozovatelem autobusu s nejvyšší povolenou hmotností nad 5 000 Kč, státní poznávací značky [anonymizováno] a osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, státní poznávací značky [anonymizováno]. V období od 16. 5. 2020 do 31. 5. 2020 neměl autobus sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Osobní automobil neměl pojištění sjednáno v období od 25. 8. 2020 do 30. 11. 2020. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu příspěvku za každý den absence pojištění, který činí u autobusu 290 Kč/den a u osobního automobilu 65 Kč/den. Žalobkyně nejprve vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za autobus a stanovila žalovanému lhůtu k zaplacení příspěvku v délce 60 dnů od doručení výzvy. Následně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za osobní automobil se stejnou lhůtou. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně tak touto žalobou nárokuje zaplacení dlužných příspěvků ve výši 4 640 Kč a ve výši 6 370 Kč včetně dvou poplatků za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek á 300 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z celkové žalované částky. Před podáním návrhu zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl v období od 16. 5. 2020 do 31. 5. 2020 provozovatelem vozidla – autobusu státní poznávací značky [anonymizováno] (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 12. 2020) a vozidla – osobního automobil státní poznávací značky [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 3. 2021). V těchto obdobích neměl žalovaný sjednané zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ani u autobusu ani u osobního automobilu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvků do garančního fondu ČKP za porušení této povinnosti a stanovila žalovanému lhůtu k zaplacení příspěvků za autobus i za osobní automobil v délce 60 dnů (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 12. 2020 včetně informace o zásilce a výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 3. 2021 včetně informace o zásilce). Soud má za to, že prvá výzva (týkající se autobusu) byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání výzvy, tj. dne 5. 1. 2021 (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 12. 2020 včetně informace o zásilce) a druhá výzva (týkající se osobního automobilu) byla žalovanému doručena taktéž třetí pracovní den po odeslání výzvy, tj. dne 16. 3. 2021. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek předžalobními upomínkami (prokázáno předžalobními upomínkami ze dne 29. 3. 2022 včetně podacích archů ze dne 29. 3. 2022). 5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Po právní stránce posoudil věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 8. Podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 9. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 10. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 11. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 12. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. m) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro autobus s nejvyšší povolenou hmotností nad 5 000 kg ve výši 290 Kč. 13. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 14. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 15. Podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 16. Podle ustanovení § 2a vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 17. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný jakožto provozovatel vozidla měl zákonnou povinnosti mít sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla u obou vozidel. Žalovaným však tato povinnost nebyla splněna, a to u autobusu v období od 16. 5. 2020 do 31. 5. 2020, tedy po celkovou dobu 16 dní, a dále u osobního automobilu v období od 25. 8. 2020 do 30. 11. 2020, tj. po dobu 98 dní. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 290 Kč za den, tj. na částku 4 640 Kč (autobus) a ve výši 65 Kč za den, tj. na částku 6 370 Kč (osobní automobil). Za odeslání výzev k úhradě příspěvku vznikl žalobkyni nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každou výzvu. Žalovaný je tak žalobkyni dlužen částku 4 940 Kč (autobus) a částku 6 670 Kč (osobní automobil). Spl