6 C 13/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu domáhala zaplacení celkové částky 19 900 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu bezdůvodného obohacení. Dle tvrzení žalobkyně poskytla právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) žalovanému dne 20. 7. 2018 částku 10 000 Kč (na základě smlouvy, kterou žalobkyně není schopna doložit). Výzva k vrácení částky byla žalovanému zaslána dne 28. 4. 2021. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. 2. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 19. 1. 2022, č. j. 6 C 13/2022-15, vyzval soud žalobkyni k odstranění vad žaloby, ve kterém žalobkyni vyzval, aby uvedla, jaké částky se žalobkyně po žalovaném domáhá, tj. zda požaduje zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím nebo částky 19 900 Kč s příslušenstvím (popř. jiné částky), a pokud požaduje zaplacení jiné (vyšší) částky než 10 000 Kč, pak aby uvedla, na základě jakého právního důvodu se této částky domáhá a k tomu uvedla rozhodné skutečnosti a označila důkazy k jejich prokázání. 3. Na výzvu soudu reagovala žalobkyně podáním ze dne 7. 2. 2022, ve kterém uvedla, že žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 300 Kč a poplatku za prodloužení data splatnosti ve výši 6 600 Kč. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) zaslala žalovanému dne 20. 7. 2018 na jeho bankovní účet částku 10 000 Kč (prokázáno přípisem společnosti [právnická osoba] ze dne 2. 11. 2021). Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2021 včetně podacího lístku ze dne 28. 4. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení poskytnuté částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 bylo soudem zjištěno, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 7. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 8. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 9. Soud věc posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), když k zaslání částky 10 000 Kč právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému došlo za účinnosti tohoto zákona. <i>10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>11. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>12. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>13. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>14. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.</i> 15. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána zčásti důvodně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu částku 10 000 Kč, přičemž žalovaného vyzvala k vrácení poskytnuté částky. Žalovaný však poskytnutou částku právní předchůdkyni žalobkyni nevrátil. Žalobkyni, jejíž aktivní legitimace vyplývá na základě smlouvy o postoupení pohledávek, tak vznikl nárok na zaplacení částky 10 000 Kč. 16. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o.z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 Kč nastala na základě výzvy k úhradě ze dne 28. 4. 2021 s lhůtou splnění do 3 dnů. Z podacího lístku vyplynulo, že téhož dne byla výzva k úhradě žalovanému zaslána, doručení tak nastalo nejpozději desátým dnem od odeslání, tj. dnem 10. 5. 2021. Třetím dnem od doručení je pak datum 13. 5. 2021 (datum splatnosti). Následujícím dnem se žalovaný dostal do prodlení. 17. Výrokem II. soud žalobu co do částky 9 900 Kč (svou povahou se jedná o úrok - úplatu za poskytnutí úvěru) s tam specifikovaným úrokem z prodlení zamítl. Zamítavý výrok ohledně částky 9 900 Kč je odvozen od skutečnosti, že bezdůvodné obohacení je z povahy věci představováno pouze částkou 10 000 Kč, která byla žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta (tzv. jistina). Pokud následně v podání reagujícím na výzvu soudu žalobkyně upřesnila, že částka 9 900 Kč se skládá z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 300 Kč a poplatku za prodloužení data splatnosti ve výši 6 600 Kč, pak se jedná o nároky vyplývající ze závazkového vztahu založeného smluvně (úrok), nikoli o nárok z bezdůvodného obohacení, který je předmětem žalobních tvrzení. V této části tak soud shledal žalobu nedůvodnou. 18. Zamítnout bylo nutné i část požadovaného příslušenství v podobě úroku z prodlení, když prvním dnem prodlení je 14. 5. 2021 s tím, že v rozhodném období činila úroková sazba 8,25 % ročně. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy úspěch žalobkyně ve věci je v zásadě shodný s jejím neúspěchem, soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. 20. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).