6 C 148/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení celkové částky 41 071,90 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu neuhrazení úvěru dle smlouvy o úvěru ze dne 3. 12. 2015 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaným. Dle tvrzení uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému k jeho žádosti úvěr ve výši 90 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 19,90 % ročně a poplatky souvisejícími s poskytnutím úvěru a jeho správou. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet úvěr ověřením jeho majetkové situace na základě informací jí dostupných z vlastních systémů a dostupných databází. Žalovaný se dostal do prodlení s placením sjednaných splátek, a právní předchůdkyně žalobkyně tak využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 2. 6. 2021. Žalovaný zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen částku 41 071,90 Kč. Následně právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžení prostředky ve výši 90 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s úrokem ve výši 19 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 026 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 3. 12. 2015). Z příkazu k úhradě ze dne 3. 12. 2015 soud zjistil, že dne 3. 12. 2015 zaslala právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného částku 90 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru soud dále zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo dohodnuto, že v případě prodlení žalovaného se zaplacením splátky v prodlení, je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Z Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 2. 6. 2021 bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila ke dni 2. 6. 2021 nesplacenou část úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2021 včetně Přílohy č. 1 – Seznam pohledávek soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 10. 3. 2022 včetně sledování zásilky RR0127100800U). 5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. <i>8. Podle ustanovení § 2395 odst. 1 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle ustanovení § 9 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.</i> <i>10. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>11. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>13. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.</i> 14. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný řádně uzavřeli smlouvu o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaný však svou povinnost poskytnutou finanční částku spolu s dohodnutým úrokem vrátit nesplnil, když přestal sjednané splátky úvěru řádně hradit. Žalovaný zůstal dlužen částku 41 071,90 Kč a tu má povinnost zaplatit spolu s úrokem z úvěru ve výši 8,25 % ročně od 3. 6. 2021 do zaplacení. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 26. 8. 2021. 15. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o.z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 822 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 644 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 071,90 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 18. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech. Ve všech těchto řízeních se žaloby liší toliko identifikačními údaji žalovaného, daty a číselnými údaji, a proto je na místě posoudit návrh podaný v nadepsané věci jako ustálený vzor a při určení výše odměny advokáta postupovat podle § 14b advokátního tarifu. 19. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.). 20. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.