6 C 43/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala zaplacení příslušenství, a to kapitalizovaného úroku ve výši 37 518,56 Kč od 12. 1. 2021 do 15. 7. 2019 a úrok ve výši 16,9 % ročně z částky 16 256,95 Kč od 16. 7. 2019 do zaplacení z titulu neuhrazeného obchodního úroku dle smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizováno] ze dne [datum]. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela společnost [právnická osoba] (dále jen„ [společnost]“) s žalovanou smlouvou, na základě poskytla žalované úvěr ve výši 74 000 Kč oproti závazku žalované poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem vrátit ve splátkách. Žalovaná přestala splátky řádně hradit, a tak [společnost] úvěr ke dni 11. 1. 2012 zesplatnila. [Společnost] svou pohledávku za žalovanou postoupila na [právnická osoba], LTD,. reg. [číslo] (dále jen„ [spol. 2]“). Tato uplatnila pohledávku za žalovanou u Obvodního soudu pro Prahu 1, když se žalobou domáhala po žalované zaplacení jistiny úvěru ve výši 53 238,95 Kč, obchodního úroku do [datum], zákonného úroku z prodlení do [datum], poplatků, nákladů na upomínání a smluvní pokuty. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení částečně zastaveno (neboť žalovaná po podání žaloby částečně plnila) a ve zbytku bylo žalobě vyhověno. Společnost [2] následně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná částečně hradila částkami ve výši 33 000 Kč dne 4. 7. 2014, 3 000 Kč dne 28. 7. 2014 a 982 Kč dne 15. 7. 2019, které byly započteny na jistinu. Žalované tak zbývá uhradit obchodní úrok ve výši 16,90 % ročně z částky 53 238,95 Kč od 12. 1. 2012 do 4. 7. 2014, obchodní úrok ve výši 16,90 % ročně z částky 20 238,95 Kč od 5. 7. 2014 do 28. 7. 2014, obchodní úrok ve výši 16,90 % ročně z částky 17 238,95 Kč od 29. 7. 2014 do 15. 7. 2019 a obchodní úrok ve výši 16,90 % ročně z částky 16 256,95 Kč od 16 7. 2019 do zaplacení. Před podáním návrhu vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužného příslušenství předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizováno] ze dne 6. 3. 2009 soud zjistil, že žalovaná a společnost [právnická osoba] uzavřely smlouvu, na základě které se [společnost] zavázala poskytnout k žádosti žalované peněžité prostředky ve výši 74 000 Kč a žalovaná se zavázala částku spolu s obchodním úrokem ve výši 16,90 % ročně vrátit ve splátkách. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. 7. 2013, č. j. [číslo jednací], má soud za prokázané, že [jméno] částku 74 000 Kč poskytla. Z Oznámení Banky o prohlášení úvěru za splatný ze dne 11. 1. 2012 bylo soudem zjištěno, že z důvodu prodlení žalované s hrazením sjednaných splátek [jméno] úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že [jméno] postoupila pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávky na [spol. 2]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 8. 2016 bylo soudem zjištěno, že [spol. 2] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Z výpisu z úhradového účtu soud zjistil, že žalovaná uhradila dne 4. 7. 2014 částku 33 000 Kč, dne 28. 7. 2014 částku 3 000 Kč a dne 15. 7. 2019 částku 982 Kč. 5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok z titulu smlouvy o úvěru dle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch.zák.“), neboť předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena z účinnosti tohoto zákona. <i>8. Podle ustanovení § 497 obch.zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle ustanovení § 524 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč.zák.“), věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.</i> <i>10. Podle ustanovení § 524 odst. 2 obč.zák. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.</i> 11. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána z převážné části důvodně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy o úvěru, žalovaná však svou povinnost poskytnutou částku spolu s dohodnutým obchodním úrokem vrátit nesplnila, když přestala hradit sjednané splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně tak úvěr ke dni 11. 1. 2012 zesplatnila. K tomuto dni zůstala žalovaná dlužna na jistině částku 53 238,95 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně (resp. žalobkyni) tak vznikl nárok na zaplacení obchodního úroku ve výši 16,90 % ročně z částky 53 238,95 Kč od 12. 1. 2012 do 4. 7. 2014 (kdy žalovaná uhradila na jistině částku 33 000 Kč), tj. částku 22 308,57 Kč, obchodního úroku ve výši 16,90 % ročně z částky 20 238,95 Kč od 5. 7. 2014 do 28. 7. 2014 (kdy žalovaná uhradila na jistině částku 3 000 Kč), tj. částku 224,90 Kč, obchodního úroku ve výši 16,90 % ročně z částky 17 238,95 Kč od 29. 7. 2014 do 15. 7. 2019 (kdy žalovaná uhradila na jistině částku 982 Kč), tj. částku 14 471,13 Kč a dále obchodního úroku ve výši 16,90 % ročně z částky 16 256,95 Kč od 16. 7. 2019 do zaplacení. V tomto rozsahu soud návrhu vyhověl. 12. Jelikož žalobkyně kapitalizované úroky vypočetla nesprávně, soud návrh na zaplacení kapitalizovaných úroků převyšující částku 37 004,60 Kč zamítl. 13. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smluv o postoupení pohledávek. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 146 odst. 1 o.s.ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků jejich náhradu, neboť žalobkyni, jež byla v řízení z převážné části úspěšná žádné účelně vynaložené náklady nevznikly. Žalobkyni nebránilo ničeho domáhat se zaplacení předmětného obchodního úroku ode dne 12. 1. 2012 do zaplacení již v řízení vedeném u [název soudu]. 15. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).