6 C 55/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu domáhala zaplacení celkové částky 11 394 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu neuhrazeného příspěvku ve výši 11 094 Kč za absenci pojištění vozidla – nákladního automobilu státní poznávací značky [anonymizováno] [číslo] včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle tvrzení žalobkyně je žalovaný provozovatelem vozidla - nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t, [registrační značka], jež v období od 2. 6. 2020 do 8. 10. 2020 nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu příspěvku za každý den absence pojištění, který činí podle typu vozidla 86 Kč/den, tj. částky 11 094 (86 Kč x 129 dní). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného příspěvku a stanovila mu lhůtu k zaplacení v délce 60 dnů od doručení výzvy. Žalovaný do stanoveného data neuhradil ničeho a zůstal žalobkyni shora uvedené částky dlužen. Před podáním návrhu zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žalobkyně výslovně v návrhu uvedla, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (soud k následnému nesouhlasu nepřihlížel, když v období mezi udělením souhlasu a vyjádření nesouhlasu nenastaly žádné skutečnosti mající na tuto změnu vliv). Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl v období od 2. 6. 2020 do 8. 10. 2020 provozovatelem vozidla – nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t státní poznávací značky [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ vozidlo“) (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 25. 11. 2020). V uvedeném období neměl žalovaný sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 25. 11. 2020). Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku a vyzvala ho, aby příspěvek uhradil ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 25. 11. 2020). Výzva byla žalovanému doručení dne 27. 11. 2020 (prokázáno záznamem o sledování zásilky RR6758467033F). Před podáním žaloby byl žalovaný k dlužným částkám vyzván předžalobní upomínkou ve smyslu § 142a občanského soudního řádu (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 23. 6 2021 včetně podacího archu ze dne 23. 6. 2021). 5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Po právní stránce posoudil věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 8. Podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 9. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 10. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 11. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 12. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. 13. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 14. Podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 15. Podle ustanovení § 2a vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 16. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 17. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný jakožto provozovatel vozidla měl zákonnou povinnosti mít sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaným však tato povinnost nebyla splněna, a to v období od 2. 6. 2020 do 8. 10. 2020, tedy po celkovou dobu 129 dní. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 86 Kč za den, tj. na částku 11 094 Kč. Za odeslání výzvy k úhradě příspěvku vznikl žalobkyni nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný je tak žalobkyni dlužen celkem částku 11 394 Kč. Splatnost příspěvku včetně nákladů nastala uplynutím šedesátidenní lhůty k plnění od doručení výzvy, tj. dne 26. 1. 2021. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o.z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 19. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 394 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 21. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před st