7 C 172/2022-19 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 043,67 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaný dne 22. 3. 2012 smlouvu [číslo] na základě které poskytla tato žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku spolu s poplatkem právní předchůdkyni vrátit v 45 týdenních splátkách, a to nejpozději do 31. 1, 2013. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 13. 8. 2013. Po tomto datu žalovaný dále uhradil částku 4 948,35 Kč a dne 8. 11. 2018 částku 9 370,84 Kč. Dne 22. 9. 2016 byly předmětné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, kterou žalovaný ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaný uzavřeli dne 22. 3. 2012 smlouvu o půjčce, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 430 Kč, s odměnou za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 400 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 046 Kč, a to v 45 týdenních splátkách nejpozději do 31. 1. 2013 (viz smlouva o půjčce [číslo]). Právní předchůdkyně svůj závazek ze smlouvy, poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč splnila, jak vyplývá ze smlouvy v den jejího uzavření. Žalovaný však svou povinnost ze smlouvy o půjčce hradit sjednané splátky řádně a včas nesplnil. Z článku 11 smluvních podmínek soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně v případě prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky požadovat uhrazení celé zbývající neuhrazeného dluhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuplatnila své právo zesplatnit celý dluh žalovaného, nastala splatnost dluhu, tj. dlužné jistiny ve výši 10 043,67 Kč a dlužního poplatku ve výši 7 282,33 Kč, splatností poslední splátky, tj. dne 31. 1. 2013. Od následujícího dne také vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny. Po tomto datu žalovaný dále uhradil částku 4 948,35 Kč. Dle Smluvních podmínek činí výše úrokové sazby 21 % ročně, kdy úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této Smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě prodloužení doby trvání smlouvy si strany smlouvy sjednaly, že jistina nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání úročena (viz Smluvní podmínky čl. 3). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2016 soud zjistil, že výše uvedená pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni. Dne 8. 11. 2018 pak žalovaný dále uhradil částku 9 370,84 Kč, kdy žalobkyně uvedenou částku započetla na poplatek ve výši 2 333,98 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do postoupení ve výši 2 498,64 Kč a kapitalizovaný úrok do postoupení ve výši 4 538,22 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek, které žalovaný ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradil (viz předžalobní upomínka ze dne 17. 10. 2018 včetně podacího lístku). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 7. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření předmětných smluv (dále jen„ obč. zák.“), přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. 9. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. 12. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do části jistiny a zákonného úroku z prodlení z této části. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, čímž splnila své závazky z uzavřené smlouvy, žalovaný však svou povinnost vrátit poskytnutou finanční částku v plné výši nesplnil. 13. Žalobkyně rovněž požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny. Soud však v této části shledal žalobu zcela nedůvodnou, neboť smluvní úrok ve výši 21 % nebyl takto mezi účastníky sjednán. Žalobkyně odkazovala na článek 3 smluvních podmínek, z tohoto ustanovení dle názoru soudu nárok žalobkyně na smluvní úrok ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny po dni splatnosti poslední sjednané splátky nevyplývá. Ze smlouvy včetně článku 3 smluvních podmínek je zřejmé, že smluvní úrok byl sjednán pevnou částkou, přičemž takto byl úrok vypočten za použití úrokové sazby 21 % ročně. Dále je v tomto článku uvedeno, že v případě, že dojde k prodloužení doby trvání Smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle článku 20 smluvních podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou do splatnosti poslední ze sjednaných splátek, a v případě prodlení žalovaného s úhradou některé ze splátek nebo neuhrazení poslední splátky řádně a včas měla být účinnost smlouvy prodloužena až do řádného zaplacení celkové dlužné částky. V daném případě tak nepochybně došlo k prodloužení doby trvání smlouvy o půjčce s ohledem na prodlení žalovaného, který jednotlivé splátky včetně poslední splátky nehradil řádně a včas. V případě prodloužení smlouvy o půjčce výslovně žalobkyni právo na zaplacení smluvního úroku z dlužné jistiny půjčky ve výši 21 % ročně nevzniklo. Jiný výklad není možný, jelikož ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou a strany smlouvy si sjednaly, že v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy nebude jistina úročena. Soud proto nárok na zaplacení dalšího smluvního úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ode dne 31. 1. 2013 žalobkyni nepřiznal. 14. S ohledem na výše uvedené musel soud konstatovat, že žalobkyně mylně započítala částku 4 538,22 Kč uhrazenou žalovaným dne 8. 11. 2018 na kapitalizovaný úrok do postoupení, neboť žalobkyni nárok na úhradu kapitalizovaného úroku do postoupení nevznikl, když si strany sjednaly, že v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy nebude jistina úročena. Soud tak uvedenou částku započetl na zákonný úrok z prodlení ve výši 1 745,06 Kč kapitalizovaný za období od 23. 9. 2016 (tj. ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky) do 8. 11. 2018 a na jistinu ve výši 2 793,16 Kč. V uvedené části a rovněž co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 890,86 Kč a úroku ve výši 21 % ročně z částky 10 043,67 Kč od 9. 11. 2018 do zaplacení soud tak žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. 15. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu dlužné jistiny ve výši 7 250,51 Kč (původní jistina ve výši 10 043,67 Kč – 2 793,16 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení z této jistiny za období od 9. 11. 2018 (tj. ode dne následujícího po posledně platbě) do zaplacení (výrok I.). 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy neú