7 C 340/2022-20 — Okresní soud Praha-východ

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku uvedenou shora ve výroku I. Tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 1. 2021 uzavřenou se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako„ právní předchůdce žalobkyně“). Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným probíhalo o uzavření smlouvy o úvěru či půjčce kontraktační jednání prostřednictvím sítě internet a uzavření konkrétní smlouvy o úvěru či půjčce není žalobkyně s ohledem na nedostatek písemných podkladů schopna doložit. Žalobkyně z těchto důvodů tvrdí a prokazuje pouze poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, jako příčinu vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jehož vrácení požaduje spolu se zákonným úrokem z prodlení od 10. dne po zaslání upomínky žalovanému do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne 30. 1. 2019 částku ve výši 10 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu č. [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] s identifikací platby [číslo]. Žalovaný se tak na úkor právního předchůdce žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatil. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 6. 4. 2021, přesto žalovaný bezdůvodné obohacení nevydal. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva řádně doručeny proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: právní předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému dne 30. 1. 2019 na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož je žalovaný majitelem, částku 10 000 Kč, a to pod variabilním symbolem [číslo] (zjištěno ze sdělení [právnická osoba] ze dne 19. 10. 2022). 6. Zaplacení částky 10 000 Kč či její části, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. K aktivní legitimaci žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným, na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 26. 1. 2021, a to od původního věřitele společnosti [právnická osoba], [IČO]. <i>8. Dle ust. § 2991, odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 9. Na základě zjištěných skutečností soud shledal žalobu jako zcela důvodnou a uzavřel, že se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobkyně obohatil bez spravedlivého důvodu, když zde nebylo k tomuto plnění právního důvodů, pročež je žalovaný toto plnění povinen vydat, a zároveň byl k tomuto vydání vyzván. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je dán nárok žalobkyně na úhradu úroků z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a to ode dne následujícího po splatnosti dluhu. Z těchto důvodů bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč, a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a za písemné podání nebo návrh ve věci samé) a dále náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Soud v dané věci aplikoval ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 3 C 318/2020, 36 C 300/2020 a 34 C 58/2021) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 11. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).