7 C 361/2021-25 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 19. 5. 2021 domáhala zaplacení částky 14 613,68 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že původní věřitel společnost [anonymizováno] [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaný uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování služeb [číslo]. Předmětem služby mezi stranami bylo rovněž poskytnutí elektronického zařízení a dále pojištění. Žalovaný nehradil řádně splátky na zařízení a ani za vyúčtované služby pojistného, jak po něm bylo na základě smlouvy při běžné fakturaci požadováno. Právní předchůdkyně žalobkyně jednotlivé finanční nároky za služby vyúčtovala fakturou [číslo] na částku 629 Kč, fakturou [číslo] na částku 629 Kč, fakturou [číslo] na částku 25,68 Kč, fakturou [číslo] na částku 9 030 Kč a fakturou [číslo] na částku 4 000 Kč. Žalobkyně současně požaduje zákonný úrok z prodlení z jednotlivých položek dle jejich splatnosti určených výše uvedeným rozpisem a náklady vymáhání ve výši 300 Kč. Dne 16. 7. 2018 byla předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek, které žalovaný ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 6. 6. 2018 účastnickou smlouvu [číslo] na základě které poskytovala žalovanému k užívání zařízení [anonymizována tři slova] za zvýhodněných podmínek získaných v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy. Kupní cena bude hrazena formou pravidelných měsíčních splátek. Splatnost splátek nastává datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Neuhrazením příslušné splátky ve splatnosti, zahájením insolvenčního řízení klienta, ukončením účastnické smlouvy před uplynutím doby trvání, na níž byla smlouva uzavřena výpovědí ze strany klienta, se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Celková kupní cena po slevě činila 16 489 Kč, akontace, tedy prvá splátka uhrazená při převzetí zařízení, činila 6 599 Kč, výše měsíční splátky činila 430 Kč, počet splátek 23 (z účastnické smlouvy [číslo]). Žalovaný současně souhlasil s pojištěním výše uvedeného zařízení, kdy měsíční poplatek za pojištění činí 199 Kč (ze Souhlasu s pojištěním ze dne 6. 6. 2018). 5. Dne 20. 7. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalovanému daňový doklad [číslo] na částku 629 Kč, ve kterém žalovanému vyúčtovala mimo jiné i splátky zařízení v částce 430 Kč a pojištění ve výši 199 Kč se splatností dne 3. 8. 2018 (z Vyúčtování služeb [číslo] Souhrnného přehledu služeb a Přehledu služeb po číslech). Dne 20. 8. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalovanému daňový doklad [číslo] na částku 629 Kč, ve kterém žalovanému vyúčtovala mimo jiné i splátky zařízení v částce 430 Kč a pojištění ve výši 199 Kč se splatností dne 3. 9. 2018 (z Vyúčtování služeb [číslo] Souhrnného přehledu služeb a Přehledu služeb po číslech). Dne 20. 9. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalovanému daňový doklad [číslo] ve kterém žalovanému vyúčtovala mimo jiné pojištění ve výši 25,68 Kč se splatností dne 4. 10. 2018 (z Vyúčtování služeb [číslo] Souhrnného přehledu služeb). Jelikož žalovaný neplnil své závazky, vypověděla dne 24. 9. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně Účastnické smlouvy uzavřené s žalovaným (z Výpovědi účastnických smluv ze dne 24. 9. 2018). Dne 6. 11. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalovanému daňový doklad [číslo] na částku 9 030 Kč, ve kterém žalovanému vyúčtovala zbývající kupní cenu za zařízení se splatností dne 20. 11. 2018 (z Vyúčtování služeb [číslo]). Dne 4. 12. 2018 pak právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalovanému daňový doklad [číslo] na částku 4 000 Kč, ve kterém žalovanému vyúčtovala podmíněnou slevu za zařízení se splatností dne 18. 12. 2018 (z Vyúčtování služeb [číslo]). 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 12. 11. 2020, včetně přílohy, zjistil soud, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla ke dni 16. 7. 2018 na žalobkyni oprávnění požadovat nesplacenou část dluhu žalovaného. Z dopisu, který zaslala dne 8. 12. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému, soud zjistil, že žalovaný byl informován o změně osoby, jíž má svůj dluh hradit. Před podáním návrhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 8. 12. 2020 k zaplacení dlužné částky. 7. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 8. Zaplacení celé dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly ze strany žalovaného tvrzeny, tedy ani prokázány. 9. Po právní stránce soud hodnotil řešenou věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) s přihlédnutím k ustanovení § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích). 10. Dle § 1746 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 11. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. 12. Dle § 2758 o. z. se pojistnou smlouvou zavazuje pojistitel vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 13. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Dle § 2079 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 16. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána z části důvodně. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. Dále bylo v řízení prokázáno, že účastníci v rámci smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací dle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů sjednali v mezích smluvní volnosti dle § 1746 odst. 2 o. z. tzv. nepojmenovanou smlouvu. Zároveň bylo výše uvedenou smlouvou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sjednáno uzavření kupní smlouvy dle § 2079 o. z., kdy žalovanému vznikla povinnost uhradit dohodnutou kupní cenu za označené zařízení. Předmětem žalobního nároku v této věci je úhrada kupní ceny za zařízení [anonymizována tři slova] Sjednáno bylo, že v důsledku prodlení s úhradou splátek kupní ceny se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Kupní cena za zařízení [anonymizována tři slova] činila 16 489 Kč. Žalovaný uhradil akontaci v částce 6 599 Kč. Žalobkyně žalovanému účtovala dvě samostatné splátky po