7 C 450/2021-34 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 27. 10. 2021 domáhala zaplacení částky 1 620 Kč z titulu nezaplacených televizních poplatků za měsíce leden 2020 až prosinec 2020, tj. celkem 12 měsíců po 135 Kč a dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou poplatku do podání žaloby dne 27. 10. 2021 ve výši 203,18 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný byl od 7. 11. 2011 evidován jako poplatník televizního poplatku (z Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků). Žalovaný neuhradil televizní poplatky ve výši 135 Kč za měsíce leden 2020 až prosinec 2020 a to se čtvrtletní splatností, žalobkyni tak dluží za předmětné období částku ve výši 1 620 Kč (4 čtvrtletí po 405 Kč). Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani po zaslání výzvy. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o. z.). Konkrétně byla věc po právní stránce posouzena podle § 6, § 7 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalovaný svou povinnost platit televizní poplatky, stanovenou uvedeným zákonem, v předmětném období nesplnil a tím se s plněním svého závazku dostal do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen platit z nezaplacené částky úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala do dne podání žaloby 27. 10. 2021 na částku ve výši 203,18 Kč 8. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 620 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 126 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., protože řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 7 C 380/2018, 7 C 127/2019 nebo 7 C 223/2019) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.