7 C 51/2022-17 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání za podmínek uvedených v ustanovení § 115a o.s.ř. 2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 27. 10. 2021 domáhala zaplacení částky 540 Kč z titulu nezaplacených [anonymizováno] poplatků za měsíce červenec 2020 a říjen až prosinec 2020, tj. celkem 4 měsíce po 135 Kč a dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou poplatku do podání žaloby dne 27. 10. 2021 ve výši 46,31 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný byl od dubna 2018 evidován jako poplatník [anonymizováno] poplatku. Žalovaný neuhradil [anonymizováno] poplatky ve výši 135 Kč za měsíce červenec 2020 a říjen až prosinec 2020, žalobkyni tak dluží za předmětné období částku ve výši 540 Kč (4 měsíců po 135 Kč). Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani po zaslání výzvy k úhradě dlužné částky. 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o. z.). Konkrétně byla věc po právní stránce posouzena podle § 6, § 7 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalovaný svou povinnost platit [anonymizováno] poplatky, stanovenou uvedeným zákonem, v předmětném období nesplnil a tím se s plněním svého závazku dostal do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen platit z nezaplacené částky úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala ke dni podání žaloby na částku 46,31 Kč. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 540 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 126 Kč O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.