7 C 76/2022-17 — Okresní soud Praha-východ

Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). V předmětné věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 380 Kč z titulu neuhrazeného pojištění ze smlouvy č. 6149917497 ze dne 1. 3. 2019. Předmětem smlouvy bylo sjednání pojistného produktu [anonymizováno] pojištění majetku. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Dne 1. 3. 2019 uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu, podle které měla žalobkyně žalovanému nahradit v budoucnu vzniklou škodu pojistnou událostí. Žalovaný pak měl za to žalobkyni platit částku 6 659 Kč pro pojistné období jednoho roku, počátek pojištění byl stanoven ke dni 2. 3. 2019. Pojistná smlouva zanikla ke dni 10.7. 2019 z důvodu nehrazení pojistného. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 2. 3. 2020 do 10. 7. 2020 v celkové výši 2 380 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván upomínkou. Následně mu byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 8. 12. 2020. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným pojistnou smlouvou ve smyslu ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého se pojistnou smlouvou zavazuje pojistitel vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný neplnil svou povinnost dle pojistné smlouvy a v důsledku porušení povinnosti mu vznikl vůči žalobkyni dluh za pojistné ve výši 2 380 Kč za období od 2. 3. 2020 do 10. 7. 2020. Tím, že žalovaný nesplnil řádně a včas svůj závazek, dostal se do prodlení a je povinen podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník platit z dlužné částky úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyní požadovaný úrok nepřesahuje výši úroku z prodlení stanoveného tímto nařízením. Zároveň má žalobkyně právo na paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve výši 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak shledal nárok žalobkyně důvodným a rozhodl, jak je uvedeno shora ve výrokové části rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, (dále jen „advokátní tarif“), náleží odměna ve výši 200 Kč a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení; výzvu k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21% ve výši 189 Kč. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).