8 C 285/2021-58 — Okresní soud Praha-východ

1.Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 500 Kč s tím, že dne 22.9. 2020 při jízdě na lince číslo 140 veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole dále vyplývá, že žalovaná nesetrvala na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit její totožnost a vznikla jí tak povinnost zaplatit přirážku k jízdnému 400Kč (čl. 8 odst. 7 smluvních přepravních podmínek PID (dále SPP). Žalovaná ovšem požadované nezaplatila. 2.Soud ve věci nařídil jednání dne 29. 9. 2022. Žalobkyně se k jednání omluvila, souhlasila, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná a obecný zmocněnec byli k jednání řádně předvoláni. Nedostavili se, neomluvili se. Nežádali důvodně o odročení jednání. Bylo jednáno v nepřítomnosti účastníků. 3.Soud ze„ Zápisu o provedené přepravní kontrole 106108“ zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 22. 9. 2020 na lince autobusu číslo 104. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. Ze„ Zápisu o provedené přepravní kontrole 106109“ soud zjistil, že žalovaná na výzvu pověřené osoby nesetrvala na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit její totožnost. Porušila povinnosti cestujícího dle vyhl. Min. dopravy a spojů č. 175/2000Sb., Přepravního řádu a Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno]. Vznikla jí povinnost uhradit přirážku k jízdnému 400Kč, kterou nezaplatila. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly. Žalovaná se do prodlení se zaplacením dostala ode dne následujícího po přepravní kontrole. 4.Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. 5.Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 6.Vzhledem k tomu, že se účastníci nedostavili k jednání, bylo jednáno v jejich nepřítomnosti. Po provedeném dokazování listinami doloženými žalobkyní bylo nezbytné poučit žalovanou podle ust. § 118a odst.1 a 3 o.s.ř. o případných chybějících tvrzeních, pokud v odporu rozporovala veškerá tvrzení žalobkyně a namítla, že žaloba se neslučuje se skutečností. V tomto směru by měla doplnit relevantní tvrzení a důkazy, které by její tvrzení prokázaly. Pro případ nenavržení důkazů by přicházelo v úvahu poučení o z toho vyplývajícím následku pro řízení pokud by šlo o její případnou obranu proti žalobě, jednak pokud jde o doručení předžalobní výzvy, pokud jde o doručování listin žalobkyně, a pokud jde o skutkové okolnosti tvrzeného děje, tzn., jízdy bez dokladů a porušení přepravních předpisů - přepravního řádu. 7.Pro nepřítomnost žalované či obecného zmocněnce při jednání soudu však nebylo možno postupovat podle uvedeného ustanovení. Jak vyplývá z konstantní judikatury, není-li účastník, jemuž se má dostat procesního poučení (např. podle ust. § 118a o.s.ř.), přítomen v jednací síni při jednání, při němž je věc rozhodnuta, může soud jednat podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., avšak není povinen poučovat takového účastníka podle ust. § 119a odst. 1 o.s.ř., neboť toto poučení není určeno účastníkům, kteří se k jednání z jakéhokoliv důvodu, tedy omluveně nebo bez omluvy, nedostavili. Stejně tak poučení podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. se poskytují jen tomu účastníkovi (jeho zástupci či zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce, zabránil tento účastník (zástupce) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Nemůže proto ani absence poučení podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. být vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi či jeho zástupci uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník či jeho zástupce nedostavili k jednání omluveně či bez omluvy. Protože žalovaná a obecný zmocněnec nevyužili možnosti se k jednání dostavit zabránili tak soudu, aby jim mohlo být poskytnuto potřebné poučení. 8.Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, a na výzvu nesetrvala na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit její totožnost, je nárok žalobkyně důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pokud jde o písemné podání žalobkyně ze dne 29. 4. 2021, 9. 8. 2022, 19. 9. 2022, soud za ně náhradu nákladů nepřiznal, neboť se jedná o doplnění tvrzení, která měla již být uplatněna v žalobě, omluvu z jednání a jako takové je nelze posoudit jako účelně vynaložené náklady řízení.