8 C 291/2022-21 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala zaplacení částky 34 546 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 22. 1. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 8141303, na základě které byl žalované poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Celková částka, kterou měla žalovaná uhradit, činila 42 000 Kč. Jelikož žalovaná řádně a včas neplnila své závazky, žalobkyně úvěr ke dni 25. 4. 2022 zesplatnila. Žalovaný je v prodlení s úhradou částky ve výši 31 551 Kč složené z dlužných splátek ve výši 3 150 Kč a nesplacené jistiny ve výši 28 401 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně dále požadovala uhrazení částky 300 Kč za odeslané upomínky (3 x 100 Kč), částky 1 497 Kč představující smluvní pokutu za každý měsíc v prodlení (tj. 3 x 499 Kč) 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jíbylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 22. 1. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 8141303 (viz smlouva o spotřebitelském úvěru č. 8141303), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázala žalobkyni vrátit tuto částku spolu s provizí za zprostředkování ve výši 2 500 Kč a zaplatit úroky ve výši 21,05 % ročně. Celkem se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 42 000 Kč v 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč (viz smlouva). Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 499 Kč se splacením každé splátky, smluvní pokutu 0,1 % denně z dluhu za každý den prodlení a poplatek 100 Kč za upomínku (viz bod IV smlouvy, plán umoření, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Nedílnou součástí Smlouvy byly Úvěrové podmínky a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (viz bod III Smlouvy). Žalobkyně žalované poskytla částku 27 500 Kč převodem na účet žalovaného dne 21. 2. 2022 (viz potvrzení o provedení transakce) a částku 2 500 Kč převedla téhož dne na účet zprostředkovatele jako jeho provizi (viz potvrzení o provedení transakce). Žalovaný dluh řádně a včas nehradil, ač byl ze strany žalobkyně celkem třikrát upomenut v měsících únoru a březnu 2022 (viz seznam odeslání upomínek). Žalovaný na dluh v součtu neuhradil ničeho (viz bonita smlouvy). Dne 25. 4. 2022 žalobkyně dluh zesplatnila v souladu s čl. IV. smlouvy, což žalovanému téhož dne oznámila (viz oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 25. 4. 2022, čl. IV smlouvy). Spolu se zasláním oznámení o zesplatnění byla žalovanému odeslána předžalobní výzva (viz předžalobní výzva). Žalovaný k tomuto datu dlužila částku 3 150 Kč představující tři dlužné splátky a částku 28 401 Kč představující neuhrazenou jistinu, dále částku 100 Kč za každou ze tří upomínek, částku 499 Kč za každou ze tří neuhrazených splátek (smluvní pokuta) a konečně také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 31 551 Kč za období od 26. 4. 2022 do 2. 6. 2022 (celkem 1 198 Kč). Žalovaný dlužné částky do dnešního dne neuhradila. 5. O tom jak žalobkyně ověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr, byla učiněna následující zjištění: Žalovaný má průměrný měsíční příjem ve výši 31 000 Kč, bydlí u jeho rodičů, kterým na náklady spojené s bydlením přispívá 3 000 Kč měsíčně, na další úvěry splácí 2 000 Kč měsíčně (prokázáno potvrzeními rodičů a zaměstnavatele, prohlášením žalovaného). V minulosti byly některé dílčí splátky předchozích úvěru žalovaného mimosoudně vymáhány, ale v době poskytnutí úvěru žalovaný sjednané finanční závazky řádně hradil (prokázáno lustracemi žalovaného v registrech). 6. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). 7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla mezi stranami platně uzavřena, když žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný následně čerpal úvěr ve sjednané výši, na který však v rozporu s ujednáním stran neuhradil ničeho a je tak povinen uhradit zesplatněnou část úvěru a splátek v celkové výši 31 551 Kč, dále žalobkyně prokázala i odeslání upomínek, za něž jí náleží částka ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč), nárok zaplacení smluvní pokuty u tří splátek, s nimiž je žalovaný v prodlení, ve výši 1 497 Kč a konečně také nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 198 Kč, představující 0,1 % denně z částky 31 551 Kč za období od 26. 4. 2022 do 2. 6. 2022. 10. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po zesplatnění, a to dle § 1968 a § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 498 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 320 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 546 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 12. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b a. t. soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení u zdejšího soudu se sp. zn. 8 C 18/2022, 46 C 148/2022, 35 C 201/2022). Ve všech těchto řízeních se žaloby liší toliko identifikačními údaji žalovaného, daty a číselnými údaji, a proto je na místě posoudit návrh podaný v nadepsané věci jako ustálený vzor a při určení výše odměny advokáta postupovat podle § 14b a. t.