8 C 457/2021-13 — Okresní soud Praha-východ

1. Manželé se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 15. 11. 2021 domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků bylo nejdříve spokojené, nicméně později se objevili neshody a neporozumění, které nebyli manželé schopni překonat. Manželé nemají z manželství žádné nezletilé děti. V důsledku citového odcizení nevedou manželé od 11. 12. 2020 společnou domácnost. Manželství považují za trvale a nevratně rozvrácené. Manželé neuzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů a z toho důvodu není možné vydání rozsudku dle § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanský soudní řád, manželé tak navrhují tzv. sporný rozvod. 2. Na ústním jednání ve věci manželé dále shodně uvedli, že příčinou rozpadu jejich manželství jsou především jejich společné dluhy. 3. Provedeným dokazováním byl učiněn následující závěr o skutkovém stavu: Z nesporných tvrzení účastníků a informací z Centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne 11. 7. 1991 před Obvodním úřadem [obec a číslo], z manželství se nenarodilo žádné v tuto chvíli nezletilé dítě. Z nesporných tvrzení účastníků bylo rovněž zjištěno, že manželé spolu více než rok nevedou společnou domácnost a manželství shledávají hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Z nesporných tvrzení účastníků bylo dále zjištěno, že příčiny rozvratu manželství spatřují především ve vzniku dluhů, přičemž tyto dluhy lze označit za jejich společné. 4. Z těchto důkazů měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný. Soud další důkazy neprováděl, neboť v průběhu řízení manželé učinili nesporným rozvrat manželství, jakož i příčiny jeho rozvratu. 5. Soud věc posuzoval podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen„ o. z.“), kdy může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 tohoto zákona přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 755 odst. 3 tohoto zákona mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 6. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 7. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že podmínky shora citovaného zákonného ustanovení § 755 o. z. jsou v daném případě splněny, soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, když manželé spolu více než rok nežijí, nehospodaří, nevedou společnou domácnost a ani jeden z manželů nemá zájem o obnovu soužití, ani do budoucna zde není naděje, že by došlo k obnovení manželství. Z manželství se nenarodilo žádné dítě, které by bylo ke dni podání návrhu na rozvod manželství nezletilé. V řízení nebyly zjištěny ani žádné mimořádné okolnosti, které by svědčily ve prospěch zachování manželství. Soud proto rozhodl, jak je ve výroku rozsudku uvedeno, a manželství účastníků rozvedl. 8. Vzhledem k tomu, že nebyly splněny podmínky pro rozvod podle ust. § 757 odst. 1 a 2 o. z., soud zkoumal příčiny, které vedly k rozvratu manželství, a dospěl k závěru, že příčinou byly především dluhy manželů, které manželé sami označují jako dluhy společné. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”).