8 C 492/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu domáhala zaplacení celkové částky 43 600 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně je žalovaný provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ první vozidlo“). Dále je žalovaný provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm³ do 1 350 cm³, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ druhé vozidlo“). Žalovaný je rovněž provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ třetí vozidlo“). První vozidlo nemělo v období od 1. 10. 2019 do 31. 5. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak ve vztahu k prvnímu vozidlu vznikl nárok na úhradu příspěvku za každý den absence pojištění, který činí podle typu vozidla 65 Kč/den, tj. částky 15 860 Kč (65 Kč x 244 dní). Žalobkyně přitom absenci pojištění prvního vozidla uplatnila vůči žalovanému jako dva samostatné nároky a to za období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 v částce 7 995 Kč a za období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 v částce 7 865 Kč. S ohledem na to žalobkyně vyzvala žalovaného samostatnou výzvou k zaplacení příspěvku za každé ze dvou výše uvedených období a rovněž žalovaného samostatně upomenula na jeho dluh za každé z uvedených období, tím jí ve vztahu k prvnímu vozidlu vznikl také nárok na úhradu spojených nákladů, a to ve výši 300 Kč za každou upomínku (celkem tedy 600 Kč). Dle tvrzení žalobkyně druhé vozidlo nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 14. 5. 2019 do 25. 2. 2020. Žalobkyni tak ve vztahu k druhému vozidlu vznikl nárok na úhradu příspěvku za každý den absence pojištění, který činí podle typu vozidla 35 Kč/den, tj. částky 10 080 Kč (35 Kč x 288 dní). Žalobkyně přitom absenci pojištění druhého vozidla uplatnila vůči žalovanému jako dva samostatné nároky a to za období od 14. 5. 2019 do 30. 11. 2019 v částce 7 035 Kč a za období od 1. 12. 2019 do 25. 2. 2020 v částce 3 045 Kč. S ohledem na to žalobkyně vyzvala žalovaného samostatnou výzvou k zaplacení příspěvku za každé ze dvou výše uvedených období a rovněž žalovaného samostatně upomenula na jeho dluh za každé z uvedených období, tím jí ve vztahu k druhému vozidlu vznikl také nárok na úhradu spojených nákladů, a to ve výši 300 Kč za každou upomínku (celkem tedy 600 Kč). Dle tvrzení žalobkyně třetí vozidlo nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 1. 12. 2019 do 31. 7. 2020. Žalobkyni tak ve vztahu k třetímu vozidlu vznikl nárok na úhradu příspěvku za každý den absence pojištění, který činí podle typu vozidla 65 Kč/den, tj. částky 15 860 Kč (65 Kč x 244 dní). Žalobkyně přitom absenci pojištění třetího vozidla uplatnila vůči žalovanému jako dva samostatné nároky a to za období od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020 v částce 7 930 Kč a za období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 v částce 7 930 Kč. S ohledem na to žalobkyně vyzvala žalovaného samostatnou výzvou k zaplacení příspěvku za každé ze dvou výše uvedených období a rovněž žalovaného samostatně upomenula na jeho dluh za každé z uvedených období, tím jí ve vztahu k třetímu vozidlu vznikl také nárok na úhradu spojených nákladů, a to ve výši 300 Kč za každou upomínku (celkem tedy 600 Kč). Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku opakovaně upomínala. Žalobkyně tak touto žalobou nárokuje zaplacení dlužného příspěvku v celkové výši 41 800 Kč (7 995 + 7 865 Kč + 7 035 Kč + 3 045 Kč + 7 930 Kč + 7 930 Kč) včetně poplatku za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 1 800 Kč (6 * 300 Kč) včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti každého příspěvku. Před podáním návrhu zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínky ke každému z šesti dílčích nároků. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, a to i postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl v období od 1. 10. 2019 do 31. 5. 2020 provozovatelem prvního vozidla (prokázáno výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 28. 8. 2020 a 29. 10. 2020). Žalovaný tak měl povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem prvního vozidla, a to na základě zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaným však tato povinnost nebyla splněna, a to v období 1. 10. 2019 do 31. 5. 2020, tedy po celkovou dobu 244 dní (prokázáno výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 28. 8. 2020 a 29. 10. 2020). Žalobkyni tak vznikl nárok podle zákona o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve vztahu k prvnímu vozidlu ve výši 65 Kč za den, tj. na částku 10 860 Kč (65 Kč x 244 dní). Žalobkyně zaslala dne 28. 8. 2020 žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za první vozidlo za období od. 10. 2019 do 31. 1. 2020 ve smyslu ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti a vyzvala jej, aby příspěvek uhradil ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy, přičemž ta mu byla doručena dne 12. 9. 2020 (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 28. 8. 2020 včetně záznamu o sledování zásilky podané dne 28. 8. 2020). Splatnost příspěvku nastala dne 11. 11. 2020. Žalobkyně dále dne 30. 10. 2020 zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za první vozidlo za období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020, a vyzvala ho k úhradě příspěvku ve lhůtě 60 dnů od doručení, přičemž výzva byla doručena dne 14. 11. 2020 (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 29. 10. 2020, včetně záznamu o sledování zásilky podané dne 30. 10. 2020). Splatnost tohoto příspěvku tak nastala ke dni 13. 1. 2021. 5. Žalovaný byl v období od 14. 5. 2019 do 25. 2. 2020 provozovatelem druhého vozidla (prokázáno výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22. 4. 2020 a 16. 9. 2020). Žalovaný tak měl povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem druhého vozidla, a to na základě zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaným však tato povinnost nebyla splněna, a to v období 14. 5. 2019 do 25. 2. 2020, tedy po celkovou dobu 288 dní (prokázáno výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22. 4. 2020 a 16. 9. 2020). Žalobkyni tak vznikl nárok podle zákona o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve vztahu k druhému vozidlu ve výši 35 Kč za den, tj. na částku 10 080 Kč (35 Kč x 288 dní). Žalobkyně zaslala dne 22. 4. 2020 žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za druhé vozidlo za období od 14. 5. 2019 do 30. 11. 2019 ve smyslu ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti a vyzvala jej, aby příspěvek uhradil ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy, přičemž ta mu byla doručena dne 7. 5. 2020 (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22. 4. 2020, včetně záznamu o sledování zásilky podané dne 22. 4. 2020). Splatnost příspěvku nastala dne 6. 7. 2020. Žalobkyně dále dne 16. 9. 2020 zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za druhé vozidlo za období od od 1. 12. 2019 do 25. 2. 2020, a vyzvala ho k úhradě příspěvku ve lhůtě 60 dnů od doručení, přičemž výzva byla doručena dne 1. 10. 2020 (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 9. 2020, včetně potvrzení o doručení zásilky dne 1. 10. 2020). Splatnost tohoto příspěvku tak nastala ke dni 30. 11. 2020. 6. Žalovaný byl konečně v období od 1. 12. 2019 do 31. 7. 2020 provozovatelem třetího vozidla (prokázáno výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 9. 2020 a 2. 12. 2020). Žalovaný tak měl povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem třetího vozidla, a to na základě zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaným však tato povinnost nebyla splněna, a to v období od 1. 12. 2019 do 31. 7. 2020, tedy po celkovou dobu 244 dní (prokázáno výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 9. 2020 a 2. 12. 2020). Žalobkyni tak vznikl nárok podle zákona o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve vztahu k třetímu vozidlu ve výši 65 Kč za den, tj. na částku 15 860 Kč (65 Kč x 24