15 C 110/2022-55 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 26 536,96 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] schválila žalobkyně žádost žalovaného o poskytnutí kontokorentu ve výši 40 000 Kč a umožnila mu jeho čerpání na uvedeném účtu. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními k zesplatnění kontokorentu ke dni [datum]. Žalovaná částka sestávala z nesplacené jistiny kontokorentu ve výši 25 936,96 Kč a částky 600 Kč odpovídající nezaplaceným nákladům účelně vynaloženým žalobkyní na vymáhání dluhu po žalovaném. Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvního úroku z kontokorentu ve výši 1 390,19 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne [datum] naúčtovaných do dne předcházejícího dni zesplatnění (tj. [datum]), smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 25 936,96 Kč od [datum] do [datum] spolu se smluvním úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 25 936,96 od [datum] do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení výši 11,75 % ročně z částky 25 936,96 od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 26 536,96 Kč, jelikož dne [datum] (po podání žaloby) žalovaný uhradil částku 600 Kč a dne [datum] částku 25 936,96 Kč. Soud proto postupoval podle § 96 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I.). Předmětem řízení tak nadále zůstalo toliko zbývající příslušenství žalované pohledávky. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. na základě dosud předložených listinných důkazů. 4. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě mu byl aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí rámcové smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně, podmínky pro používání kontokorentu a ceník žalobkyně (viz rámcová smlouva [číslo] obchodní podmínky žalobkyně, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, podmínky pro používání kontokorentu a ceník žalobkyně). Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací a ověřením v databázích. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl svůj průměrný čistý měsíční příjem ve výši 30 313 Kč a rovněž skutečnost, že je svobodný, má středoškolské vzdělání a bydlí u rodičů. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti přihlédla ke skutečnosti, že žalovaný řádně splatil dříve poskytnuté úvěry. Pracovní poměr žalovaného byl ověřen telefonátem do zaměstnání žalovaného (viz přehled žádostí o úvěr – aplikační data, potvrzení o výši příjmu a úvěrová zpráva). Na základě žádosti žalovaného ze dne [datum] umožnila žalobkyně žalovanému čerpat na uvedeném účtu kontokorent ve výši 40 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 18,9 % (viz dodatek [číslo] k rámcové smlouvě). Žalobkyně opakovaně upomínala žalovaného ke splácení jeho dluhu (viz listina nazvaná odchozí zprávy). Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k předčasnému uhrazení všech jeho dluhů, tj. částky 27 927,15 Kč, nejpozději do [datum] (viz výzva k zaplacení dluhu – takzvaná předžalobní výzva včetně podacího archu). Dlužná částka byla ověřena z předloženého výpisu z účtu žalovaného, listiny nazvané čerpání a splácení kontokorentu a z listiny nazvané přehled nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu. 6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), jelikož všechny rozhodné skutečnosti nastaly za jejich účinnosti. <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.</i> <i>9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě níž žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas a žalobkyně úvěr v souladu se smluvními podmínkami zesplatnila. Žalovaný po podání žaloby uhradil žalovanou částku bez příslušenství, tj. částku 600 Kč dne [datum] a jistinu kontokorentu ve výši 25 936,96 Kč dne [datum]. Žalobkyně tak má právo na zaplacení požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 1 390,19 Kč, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 25 936,96 Kč od [datum] do [datum] a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 25 936,96 Kč od [datum] do [datum], neboť žalovaný jako spotřebitel byl v prodlení déle než 90 dnů. Protože žalovaný dluh neuhradil v přiměřené lhůtě určené žalobkyní (tj. do [datum]), dostal se ode dne následujícího do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě ve zbývajícím rozsahu plně vyhověl (výrok II.). 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má účastník, který měl ve sporu plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují dle § 151 odst. 3 o. s. ř. částku 1 062 Kč za uhrazení soudního poplatku a paušální náhradu náležející účastníkovi, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem, jež je stanovena dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném a účinném znění. Soud přiznal žalobkyni paušální náhradu nákladů řízení za tři úkony (tj. výzva k plnění, návrh ve věci samé a částečné zpětvzetí žaloby) dle § 2 odst. 3 citované vyhlášky, která činí 300 Kč za každý úkon. Celkem činí náklady řízení žalobkyně částku 1 962 Kč. Za podání ze dne [datum] nebyla odměna přiznána, neboť žalobkyně byla soudem vyzvána pouze k doložení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, které měly být již součástí samotné žaloby. 12. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek.