15 C 33/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 10 869 Kč, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího ve výplatě důchodu náležícího již zemřelé [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále také jen„ zemřelá“) na účet žalované. Svůj nárok opírá o tvrzení, že dne 19. 7. 2019 došlo k výplatě částky ve výši 13 869 Kč na účet žalované, ačkoliv z důvodu úmrtí zemřelé dne [datum] došlo k zániku nároku na tuto dávku. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 10. 12. 2021 dohodu o úhradě dluhu ve splátkách, přičemž žalovaná následně splatila ve třech splátkách částku 3 000 Kč (platbami ve výši 1 000 Kč provedenými ve dnech 1. 2. 2022, 29. 3. 2022 a 9. 5. 2022). Zbývající dluh ve výši 10 869 Kč žalovaná neuhradila. 3. Žalovaná se i přes výzvu soudu k podané žalobě nijak nevyjádřila. 4. Soud usnesením ze dne 21. 4. 2023, č. j. 15 C 33/2023-20 vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, a tedy postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). Protože se účastníci k výzvě nevyjádřili, postupoval soud podle § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř., podle kterého není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, lze-li ve věci rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z dopisu žalované adresované žalobkyni ze dne 8. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaná požádala o splátkový kalendář k úhradě částky 13 869 Kč, o jejíž zaplacení byla dle svých slov žalovaná vyzvána, a současně navrhla měsíční splátku ve výši 1 000 Kč. 6. Z dohody o úhradě přeplatku na dávce důchodového pojištění ve splátkách uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou vzal soud za prokázané, že žalovaná uznala tento dluh co do důvodu i výše a že se zavázala k úhradě měsíčních splátek ve výši 1 000 Kč. 7. Z dopisů žalobkyně ze dne 30. 8. 2022 a ze dne 15. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaná uhradila částku 3 000 Kč a na dluh zbývá uhradit částku 10 869 Kč. 9. Na právní poměr vzniklý mezi žalobkyní a žalovanou se vztahuje zákon č. 592/1992 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.p.s. z.“), a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). 10. Podle § 118a odst. 1 o.p.s.z. má plátce důchodu nárok na vrácení důchodu vůči příjemci důchodu, jestliže byl důchod vyplacen nesprávně, protože příjemce přijal důchod nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel. 11. Podle § 2053 o.z. se má za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá, pokud je uznán co do důvodu i výše v písemné formě. 12. Podle § 2054 odst. 2 o.z. má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. 13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. musí ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dohoda uzavřená mezi účastníky dne 10. 12. 2021 o úhradě přeplatku na dávce důchodového pojištění ve splátkách po právní stránce dle názoru soudu splňuje požadavky kladené § 2053 o.z. na uznání dluhu. Rovněž ze skutečnosti, že na základě této dohody žalovaná svůj dluh byť zčásti plnila, soud posoudil jako konkludentní uznání existence zbývající části dluhu. 16. Na základě předložených listinných důkazů a jejich hodnocení soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně vyplatila důchod náležící zemřelé na účet žalované, v důsledku čehož se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila co do částky ve výši 13 869 Kč. Žalovaná svůj dluh co do předmětné výše a důvodu uznala v dohodě o úhradě přeplatku na dávce důchodového pojištění ze dne 10. 12. 2021. Protože žalovaná k okamžiku vydání rozhodnutí splnila svůj dluh pouze zčásti, a to ve výši 3 000 Kč, dospěl soud k závěru, že zbývající dluh ve výši 10 869 Kč k okamžiku vydání tohoto rozsudku stále trvá. 17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná, plnou náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně určil soud na základě § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za použití § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle kterého náleží účastníkovi řízení, který nabyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů, částka 300 Kč za jeden úkon. V dané věci soud určil celkovou výši těchto nákladů v částce 600 Kč (výzva k plnění a návrh ve věci samé). 20. O zaplacení soudního poplatku rozhodl soud podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 549/1991 Sb., dle kterého zaplatí soudní poplatek za podání návrhu na zahájení řízení místo úspěšného žalobce osvobozeného od placení soudního poplatku žalovaný, který nemá proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není od placení poplatku též osvobozen. V dané věci činí výše soudního poplatku 1 000 Kč. 21. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 v části věty první před středníkem o.s.ř.