22 C 236/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se v řízení domáhala určení, že je zatížen věcným břemenem cesty chůze a jízdy služebný pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , o evidované výměře , Anonymizováno, m2, v katastrálním území , adresa, , pro obec , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, , vedené Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrálním pracovištěm , adresa, -, Anonymizováno, (dále jen „služebný pozemek“), a to ve prospěch panujícího pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada, o evidované výměře , Anonymizováno, m2, v katastrálním území , adresa, , pro obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, , vedené Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrálním pracovištěm , adresa, -, Anonymizováno, (dále jen „panující pozemek“), a to tak, jak je vymezeno v geometrického plánu vyhotoveném , jméno FO, , číslo plánu , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ze dne 09. 12. 2022, který je součástí tohoto rozsudku. K tomu uvedla, že je vlastníkem panujícího pozemku, žalovaný je vlastníkem služebného pozemku. Žalobkyně, resp. její právní předchůdci, vlastní panující pozemek přinejmenším od roku 1990. Do stávající podoby byly oba pozemky rozděleny v roce 1993, tak byly zakresleny v katastru nemovitostí. Takto vznikl služebný pozemek. Panující pozemek nesousedil s veřejně přístupnou cestou. Jediné faktické řešení přístupu na panující pozemek bylo zbudovat přístupovou cestu přes služebný pozemek. Ten sousedí s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ostatní plocha, ostatní komunikace, který byl a dodnes je ve vlastnictví obce , adresa, a slouží veřejnému užívání jako obecní cesta. V roce 1993 pak byly obecní cesta i služebný pozemek vlastnictvím obce. Když došlo ke vzniku služebného pozemku, žádal právní předchůdce žalobkyně pan , jméno FO, , narozený , datum, , obec , adresa, , vlastníka služebného pozemku, o úpravu terénu na služebném pozemku a vybudování velkého a stabilního vjezdu k panujícímu pozemku přes služebný pozemek, aby na panující pozemek bylo možno přijet osobním a nákladním automobilem a mohl být plnohodnotně obhospodařován a užíván. Následovalo jednání s obcí, jež vyústilo v dohodu, že obec , adresa, na vlastní náklady daruje vlastníkovi panujícího pozemku materiál pro zhotovení vjezdu a , jméno FO, vjezd na služebném pozemku ve prospěch panujícího pozemku zhotoví. Takto to bylo ujednáno i v případě pana , jméno FO, , narozeného , datum, , který vlastnil sousední pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Obec , adresa, přípisem ze dne 7. 7. 1993 sdělila mimo jiné panu , jméno FO, , že zastupitelstvo obce na zasedání , datum, povoluje , jméno FO, zhotovení vjezdu z panujícího pozemku na služebný pozemek. , jméno FO, povolený vjezd bezodkladně vybudoval a užíval, souladně s povolením obce , adresa, přes obecní cestu a služebný pozemek až na panující pozemek. Na služebném pozemku se nachází koryto potoka, bylo tak třeba vybudovat přes toto koryto můstek. Byl zbudován z dlouhých ocelových trubek, jež obec , adresa, darovala , jméno FO, k zbudování takového můstku. Obec , adresa, předmětný pozemek spravovala a obhospodařovala, nic nenasvědčovalo, že by v budoucnu mohla nastat komplikace u přístupu na panující pozemek z veřejné komunikace. Na služebném pozemku se v korytě potoka nachází vývod drenáže pro odvod dešťové a podzemní vody z okolních pozemků ve vlastnictví obce, který se v roce , Anonymizováno, ucpal a nebyl průchodný. V důsledku neprůchodnosti podzemní a povrchové vody vybudovanou drenáží došlo v témže roce k opravě drenáží obcí , adresa, . V důsledku provedených terénních prací na služebném pozemku je tento zcela neprůchozí, vyjma vjezdu přes služebný pozemek podle povolení města , adresa, z roku 1993. Služebný pozemek následně přešel do správy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který v roce 2021 služebný pozemek zcizil ve prospěch žalovaného. Žalobkyně se naneštěstí o zcizení služebného pozemku dostatečně nezajímala, o zcizení se dozvěděla až po provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalovaného. V návaznosti na nastalou situaci žalobkyně zaslala žalovanému 27. 1. 2022 návrh na odkup pozemku, celou situaci žalovanému popsala a učinila nabídku na koupi služebného pozemku za cenu 240 Kč/m2. Žalovaný reagoval přípisem z 15. 2. 2022 tak, že na navrhovanou cenu nemůže reflektovat, je nicméně ochoten jednat o prodeji pozemku jako celku. V návaznosti na tento přípis právní zástupce žalobkyně telefonicky kontaktoval žalovaného s žádostí o sdělení konkrétní představy prodeje služebného pozemku, zejména stran ceny. Žalovaný sdělil, představu 2 000 Kč/m2 služebného pozemku. Výsledná cena za koupi služebného pozemku by činila 904 000 Kč, to si však žalobkyně nemůže v rámci svých majetkových poměrů dovolit. Žalovaný zakoupil služebný pozemek v částce nepřevyšující 160 000 Kč. Navrhovanou úplatu proto žalobkyně vnímá jako nemravnou, vykazující znaky lichvy, a to s odkazem např. na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3308/16. Žalobkyně je přesvědčena, že nabyla služebnost věcného břemene cesty přes služebný pozemek dle § 1260 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), jak v rámci řádného, tak mimořádného vydržení. Žalobkyně, resp. její právní předchůdci, zbudovali a užívají vjezd přes služebný pozemek od roku 1993. Žalobkyně i její předci byli vlastníky panujícího pozemku, užívali právo průjezdu a chůze na služebném pozemku po dobu takřka třiceti let, užívali služebný pozemek k průjezdu a chůzi v dobré víře, přesvědčeni, že jejich jednání je v souladu s předpoklady jednání po právu, dle svých subjektivních znalostí faktického stavu, objektivně známých skutečností, zejména povolení obce , adresa, ze , datum, , výlučného vlastníka mimo jiné služebného pozemku k onomu dni. Šlo o držbu řádnou, poctivou a pravou, přesahující délku deseti let. Žalobkyně se domnívá, že došlo k mimořádnému vydržení podle § 1095 o. z., když uplynula doba dvojnásobně dlouhá, než jaké bylo v daném případě zapotřebí, tedy doba dvaceti let. Podle § 1096 odst. 1, resp. odst. 2 o. z., v případě řádného i mimořádného vydržení je oprávněna započíst vydržecí dobu jejích právních předchůdců. V neposlední řadě poukazuje na § 3066 o. z. Žalobkyně dodává, že vlastník služebného pozemku nikdy svůj souhlas s užíváním a zbudováním vjezdu přes služebný pozemek ze , datum, , neodvolal, nerozporoval nečinil žádné kroky, aby žalobkyně nebyla nadále oprávněna vjezd přes služebný pozemek užívat, tak neučinil dodnes. Naléhavý právní zájem na určení právního vztahu žalobkyně spatřuje v nutnosti deklarovat vydržení rozsudkem nadepsaného soudu, bez něhož nelze provést zápis věcného břemene do katastru nemovitostí.2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. K tomu uvedl, že v roce 1993, kdy byla majitelkou pozemku paní , jméno FO, , byl vyhotoven geometrický plán, dělil původní pozemek p. č. , hodnota, , na tři části č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Dělení pozemku ignorovalo, že minimálně dva nové pozemky nemají přístup na veřejnou komunikaci. Je pravda, že v roce 1993 byla „obecní cesta“ ve vlastnictví obce, sám služebný pozemek však nikdy ve vlastnictví obce nebyl. Obec k němu měla pouze právo hospodaření, proto neměla právo pozemek zatížit právními závazky. Dne 30. 6. 1993 povolila obec panu , jméno FO, a , jméno FO, zhotovení vjezdu z pozemku č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . , jméno FO, i , jméno FO, ale nebyli majiteli předmětných pozemků, tyto pozemky neexistovaly. Mohli pouze vystupovat jako třetí osoba, bez právního vztahu k dotčeným pozemkům. Pozemky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, podle geometrického plánu vznikly až vložením darovací smlouvy a zápisem geometrického plánu do katastru nemovitostí, což se stalo až v roce 1994. O platnosti dokumentu lze uvažovat pouze, obsahoval-li by odkaz na geometrický plán, či poznámku, že se jedná o budoucí parcely. Strana žalující, nebo , jméno FO, a , jméno FO, nemohou argumentovat právní kontinuitou. Můstky byly zbudovány dle pochybného povolení ze , datum, , které neuvádí žádné podmínky, za nichž je možno stavby realizovat. Zasypání a zatrubnění části vodního toku lze nazvat vodohospodářskou stavbou. Projekt, situaci, popis a vyjádření stavebního úřadu nahrazuje podpis předsedy stavební komise. Chybí vyjádření vodoprávního úřadu. Tyto stavby byly vybudovány bez platného stavebního a vodního zákona, a bez vědomí majitele, tedy státu. Jednalo se tak o černé stavby. Jedná se o vodohospodářské dílo, proto není a nemohlo být v pravomoci stavební komise rozhodnout o jeho zbudování. Povolení je z tohoto důvodu neplatné. Oprava drenáže neprobíhala na pozemku žalo