22 C 75/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podala soudu dne 9. 12. 2022 návrh, jímž se domáhala uložení povinnosti žalovanému uhradit 14 955,51 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo], jejímž předmětem podnikání je poskytování úvěrů, přijímání vkladů od veřejnosti, platební styk a zúčtování, vydávání platebních prostředků. Dne 25. 1. 2016 uzavřela žalobkyně s žalovaným Smlouvu o osobní kreditní kartě reg. [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Smlouvou se žalobkyně zavázala vydat žalovanému kreditní kartu specifikovanou ve Smlouvě a poskytnout mu úvěr ke kreditní kartě za podmínek stanovených Smlouvou a žalovaný se zavázal úvěr splatit. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“), Podmínky k osobním kreditním kartám (dále jen„ Podmínky“), příslušná Oznámení a Sazebník. Výše úvěru činila 40 000 Kč. Jednalo se o nezajištěný spotřebitelský úvěr poskytnutý na dobu neurčitou. Kreditní karta umožňovala žalovanému opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše poskytnutého úvěru z účtu č. [bankovní účet]. Od 28. 4. 2016, kdy žalovaný začal úvěr čerpat, vznikla žalovanému povinnost vedle vyčerpané jistiny úvěru hradit rovněž úroky z této jistiny. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpanou jistinu úvěru včetně úroku z vyčerpané jistiny v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % vyčerpané jistiny úvěru dle stavu ke dni vyhotovení Výpisu z účtu ke kreditní kartě, vždy nejpozději do 25. dne příslušného kalendářního měsíce za období ode dne vystavení předcházejícího Výpisu do dne předcházejícího dni vystavení daného Výpisu. Výše úrokové sazby je určena v Oznámení o úrokových sazbách zveřejňovaném věřitelem a ke dni splatnosti pohledávky je aktuálně stanovena ve výši 21,99 % p. a. O výši měsíční splátky vyčerpané jistiny úvěru a splatných úroků byl žalovaný informován pravidelnými měsíčními Výpisy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, dopustil se porušení Smlouvy, neboť nesplnil svou povinnost splácet svůj dluh z poskytnutého úvěru řádně a včas. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Dopisem ze dne 30. 8. 2022 žalobkyně oznámila žalovanému, že odstupuje od Smlouvy dle čl. 5 odst. a) Podmínek. Výpisem z účtu ke kreditní kartě ze dne 13. 9. 2022 byl žalovaný informován, že nastala úplná splatnost všech závazků. Splatnost pohledávky je ke dni 13. 9. 2022. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný výpůjční úrok ve výši 21,99 % p. a. z dlužné nesplacené jistiny úvěru, kdy poslední splátku žalovaný uhradil dne 16. 6. 2022, tato se částečně započítala na úrok pohledávky. Žalobkyně výpůjční úrok kapitalizovala ode dne následujícího po dni prvního čerpání úvěru, tedy ode dne 29. 4. 2016, do vydání historického výpisu, tj. do 10. 11. 2022. Podklad pro výpočet výše kapitalizovaného úroku je rovněž Historický výpis k tomuto úvěru ze dne 10. 11. 2022, kde je v položce„ Splatné úroky“ uvedena částka 1 584,90 Kč. Datum splatnosti pohledávky je den, ve který došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné nesplacené jistiny úvěru, kdy obdobně jako u kapitalizovaného výpůjčního úroku vychází z Historického výpisu, kde je zákonný úrok z prodlení označen jako„ Pokuta z prodlení“. Tento do dne vyhotovení Historického výpisu činil 354,66 Kč. Žalovanému byla dne 29. 11. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě do 6. 12. 2022. Před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru ve výši 40 000 Kč žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných především z bankovních registrů, nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, příjmu žalovaného, výdajů žalovaného a výdajů žalovaného na splátky úvěrů. Žalobkyně prověřila výši závazků a platební morálku žalovaného nejdříve z databází (tzv. úvěrových registrů) umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a dalších informačních zdrojů nezávislých na žalovaném. Žalobkyně zjistila, že žalovaný dva další dluhy vyplývající ze Smlouvy o osobním úvěru ze dne 25. 2. 2010 a vyplývající ze Smlouvy o kreditní kartě splátkové ze dne 5. 6. 2014 s celkovou měsíční splátkou za oba dluhy ve výši 6 774 Kč. Žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného v databázi SOLUS, kdy o žalovaném nezjistila žádné zvlášť negativní informace. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného rovněž ve vlastní interní databázi, kdy o žalovaném nezjistila žádné negativní informace, v insolvenčním rejstříku, kdy zjistila, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, jehož důsledkem by bylo ztížení jeho schopnosti splácet závazky, omezení nakládání s vlastním majetkem nebo ztráta podstatné části majetku. Žalobkyně dále zjistila, že žalovaným předložený průkaz totožnosti nebyl evidovaný v databázi neplatných dokladů a dále z evidence adres obecních/městských úřadů, že trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Žalobkyně přistoupila ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalovaného s ohledem na jeho příjem dle jeho výše, stability, pravidelnosti, pravdivosti a udržitelnosti. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla žalobkyní před poskytnutím úvěru posouzena a vyhodnocena na základě Čestného prohlášení o příjmu, v němž žalovaný čestně prohlásil, že jeho příjem z podnikatelské činnosti činí 250 000 Kč měsíčně (3 000 000 Kč ročně), po zohlednění pravidelných výdajů dostatečný pro splácení potenciální měsíční splátky úvěru ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně dále vycházela z dostupných historických informací o žalovaném, zahrnujících reálná data o průběhu splácení předchozí angažovanosti žalovaného ve skupině KB. Žalobkyně skóringovým modelem provedla zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska demografických dat – typ zaměstnání, rodinný stav, věk, bytové poměry atd., behaviorálních dat – založen na statistickém hodnocení chování klienta z periodických výpisů z běžného účtu vždy za období 6 předcházejících měsíců u žalobkyně a ve Skupině Komerční banky, přičemž je vyhodnocována nejen schopnost splácet dluhy, ale chovat se zodpovědně i z pohledu vytváření finančních rezerv v podobě úspor na spořících produktech. Žalobkyně po posouzení příjmu žalovaného provedl vyhodnocení všech rozhodných výdajů žalovaného. Žalobkyně posuzovala nejen výdaje sdělené žalovaným, ale konfrontovala je také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a částkami vycházejících ze statistických dat. V žádosti o osobní kreditní kartu žalovaný mezi svými pravidelnými měsíčními výdaji uvedl náklady na bydlení 5 000 Kč, ostatní výdaje 2 000 Kč, náklady na pojištění 540 Kč, platby spoření 100 Kč, výživné 0 Kč. Žalobkyně v rámci jí provedeného posouzení výdajů žalovaného zohledňovala ostatní výdaje, výdaje na bydlení, životní minimum a výdaje na splátky jiných úvěru jak u žalobkyně, tak u jiných poskytovatelů úvěru. Žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti vycházela z výdajů žalovaného v celkové výši 42 573 Kč, přičemž tato částka se skládá z ostatních výdajů a nákladů na pojištění ve výši 2 540 Kč (výdaje na spoření nejsou zohledňovány), z výdajů na bydlení ve výši 6 120 Kč a částky představující životní minimum ve výši 9 850 Kč, z výdajů žalovaného na závazky u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši 6 774 Kč a z výdajů žalovaného na závazky u žalobkyně ve výši 17 289 Kč Částku výdajů na bydlení žalobkyně porovnala se statistickými údaji vyplývajícími z analýzy regionálních dat Českého statistického úřadu o výdajích na bydlení a energiích v jednotlivých regionech, podle typu bydlení (vlastní bydlení, nájem atd.). Jelikož žalovaný uvedl nižší výdaje než průměrné výdaje vyplývající ze statistických dat, byla pro účely posouzení úvěruschopnosti do výdajů započtena jako vyšší právě částka 34 993 Kč vyplývající ze statistických údajů Českého statistického úřadu. Žalovaný v žádosti uvedl, že je ženatý a má dvě děti do 10 let věku. Co se týče žalované částky, jde o nesplacenou část jistiny úvěru. Žalovaná částka neobsahuje žádné další poplatky či jiné položky. Ze strany žalovaného byla vyčerpána celková částka ve výši 103 093,68 Kč a uhrazeno bylo na jistinu částka ve výši 85 138,17 Kč a na úroky částka ve výši 29 277,94 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. 3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal za předpokládaného souhlasu žalovaného i žalobkyně bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Žalovaný dne 25. 1. 2016 podal žádost o kreditní kartu a požádal o úvěr do výše úvěrového l