24 C 12/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala zaplacení shora uvedené žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo]. Žalobkyně tvrdila, že se na základě smlouvy o úvěru zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a naproti tomu se žalovaný zavázal úvěr včetně úroku splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 4 793,81 Kč. Žalovaný své povinnosti však neplnil řádně a včas, kdy opakovaně docházelo k porušování smluvních ujednání, proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Dlužná částka se skládá z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 258 791,54 Kč, dále z obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 12 810,36 Kč, ze zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaného za období následující po prodlení žalovaného s úhradou splatné jistiny dluhu do [datum] ve výši 8 240,74 Kč, ze zákonného úroku z prodlení z částky dlužného obchodního úroku kapitalizovaného za období následující po prodlení žalovaného s úhradou splatného obchodního úroku do [datum] ve výši 650,58 Kč a z dílčích poplatků celkem ve výši 1 500 Kč. Dále žalobkyně po žalovaném požaduje uhradit zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a z dlužného obchodního úroku od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru - [anonymizována dvě slova], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v měsíčních anuitních splátkách v počtu 96 splátek po 4 793,81 Kč Smluvní strany si sjednaly pevnou roční úrokovou sazbou ve výši 11,50 % p.a. Celkem měl žalovaný žalobkyni vrátit částku 463 635,42 Kč. Mezi stranami byly sjednány poplatky dle článku III bod 4. smlouvy, a to mimo jiné ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný a 600 Kč za zaslání každé písemné upomínky. Dle čl. III bod 5. písm. b) smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném úroky z prodlení z dlužné jistiny a z dlužných úroků a úroky z jistiny úvěru. V případě prodlení žalovaného s úhradou pohledávek je žalobkyně oprávněna úročit dlužnou částku úrokem z prodlení, požadovat poplatky a jiné platby související s prodlením a rovněž prohlásit dluh žalovaného za ihned splatný. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné produktové podmínky (prokázáno úvěrovou smlouvou, formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, Všeobecnými produktovými podmínkami a Sazebníkem). Před poskytnutím úvěru žalovanému žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet (prokázáno kartou zákazníka, žádostí o úvěr, potvrzením o výši příjmu žalovaného vystaveného jeho zaměstnavatelem, vyjádřením žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti ve vztahu k žalovanému ze dne [datum] a výsledkem lustrace v centrální evidenci exekucí ze dne [datum]). Žalobkyně převedla finanční prostředky ve výši [částka] na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne [datum] s tím, že poslední přijatá částečná splátka úvěru od žalovaného byla ze dne [datum] (prokázáno výpisem z běžného účtu a platební historií). Jelikož žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou splátek (prokázáno výpisem z platební historie ve vztahu k tomuto úvěru). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru, a to konkrétně ke dni [datum] a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). Ke dni zesplatnění činila jistina úvěru 258 791,54 Kč, a kapitalizovaný obchodní úrok 12 810,36 Kč a poplatky včetně nákladů na upomínání 1 500 Kč (prokázáno tabulkou předpisů úroků z prodlení ze dne [datum] a výpisem z úvěrového účtu za jednotlivé měsíce). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího lístku z téhož dne). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/206, o spotřebitelském úvěru platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 4, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.</i> 9. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy o úvěru, žalovaný však svou povinnost poskytnutou finanční částku včetně úroků vrátit nesplnil. Jelikož tedy žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas, žalobkyně úvěr v souladu se smluvními podmínkami zesplatnila ke dni [datum]. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu žalobou nárokovaných částek, a to dlužné jistiny, smluvního úroku a účelně vynaložených nákladů na upomínání. Protože žalovaný dluh doposud neuhradil, dostal se ode dne následujícího po zesplatnění do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen uhradit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení ve výši 45 944 Kč Tyto náklady se sestávají ze soudního poplatku ve výši 10 951 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 258 791,54 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 6 073 Kč. 12. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).