24 C 158/2023-35 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému bylo uloženo vyklidit byt sestávající se z kuchyně, dvou pokojů, koupelny, WC, předsíně, schodiště, haly a náležejí k němu dvě sklepní místnosti, situovaný v budově ve vlastnictví žalobkyně na adrese , adresa, . Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že dne , datum, uzavřel žalovaný s předcházejícím vlastníkem budovy společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , nájemní smlouvu, na základě uvedené smlouvy se žalovaný stal uživatelem bytu se samostatným vchodem v suterénu a v přízemí budovy. V čl. IV. smlouvy bylo ujednáno, že „Dobu nájmu se s přihlédnutím k touto smlouvou předpokládanému rozsahu udržovacích prací i stavebních úprav a nákladů nájemce, které mu v důsledku toho vzniknou, sjednávají účastníci na dobu 99 ti let s pětiletou výpovědní lhůtou. Výpověď jsou oprávněni dát pronajímatel a nájemce písemně doporučeným dopisem adresovaným druhé smluvní straně (nebo jejímu právnímu nástupci) nejpozději k 31. 12. devadesátého devátého kalendářního roku trvání nájmu ". Přípisem ze dne , datum, nazvaným „Výpověď z nájmu bytu“, který byl žalovanému doručen dne , datum, , žalobce smlouvu vypověděl, pětiletá výpovědní lhůta tedy uplynula dne , datum, a tím žalovaný pozbyl právního důvodu k užívání bytu. K tomuto dni byl žalovaný povinen byt vyklidit a vyklizený ho předat žalobci. Žalovaný však byt ke dni , datum, nevyklidil a nadále jej bez právního důvodu užívá.2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal a k věci uvedl, že v současné době mezi žalobcem a žalovaným probíhá soudní spor před Okresním soudem , adresa, -východ o zaplacení , částka, , vedený pod sp. zn. , spisová značka, . Tato žaloba na zaplacení přitom úzce souvisí se žalobou na vyklizení, a to z toho důvodu, že v žalobě žalovaný žaluje nárok na proplacení investic do bytu, které vynaložil na jeho rekonstrukci. Žalobce žalovanému do dnešního dne neposkytl ani přiměřenou zálohu na žalovaným uhrazené investice do bytu a vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná částka bude následně využita ze strany žalovaného na obstarání náhradního bydlení, považuje žalovaný podanou žalobu v rozporu s dobrými mravy.3. Soud provedl k prokázání tvrzení účastníků následující listinné důkazy:4. Žalobkyně vypověděla dne , datum, žalovanému nájem bytu specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku v budově ve vlastnictví žalobkyně. Přípisem ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k vyklizení bytu, následně vyzvala žalobkyně žalovaného k vyklizení bytu ještě přípisem ze dne , datum, . Žalovaný na výzvy v vyklizení bytu reagoval dopisem ze dne , datum, , v němž uvedl, že žalovaný činí příslušné kroky k vyklizení bytu v rámci možností jeho nepříznivého zdravotního stavu, zároveň nabídl žalobkyni náhradu za užívání bytu.5. Z odůvodnění nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn.: ÚS 1250/20, ze dne 26.4.2022, vyplývá, že „výpověď ze dne 16.2.2018 doručená žalovanému dne 27.2.2018 smluvní vztah umožňující užívání bytu ukončuje, avšak po uplynutí pětileté výpovědní lhůty, která uplyne 27.2.2023“.6. Žalovaný uhradil žalobkyni za užívání bytu částku ve výši , částka, dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, .7. Z posudku o invaliditě žalovaného ze dne , datum, zn.: , Anonymizováno, vyplývá, že pracovní schopnost žalovaného poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 45%, od , datum, je žalovaný v pracovní neschopnosti.8. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že vlastníkem budovy č.p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , je žalobkyně.9. Na základě provedených důkazů byl zjištěn tento skutkový stav:10. Žalobce je vlastníkem budovy č.p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , v níž se nachází sestávající se z kuchyně, dvou pokojů, koupelny, WC, předsíně, schodiště, haly a náležejí k němu dvě sklepní místnosti. Dne , datum, uzavřel žalovaný s předcházejícím vlastníkem budovy společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , nájemní smlouvu, na základě uvedené smlouvy se žalovaný stal uživatelem bytu se samostatným vchodem v suterénu a v přízemí budovy. V čl. IV. smlouvy bylo ujednáno, že „Dobu nájmu se s přihlédnutím k touto smlouvou předpokládanému rozsahu udržovacích prací i stavebních úprav a nákladů nájemce, které mu v důsledku toho vzniknou, sjednávají účastníci na dobu 99 ti let s pětiletou výpovědní lhůtou. Výpověď jsou oprávněni dát pronajímatel a nájemce písemně doporučeným dopisem adresovaným druhé smluvní straně (nebo jejímu právnímu nástupci) nejpozději k 31. 12. devadesátého devátého kalendářního roku trvání nájmu …“. Přípisem ze dne , datum, nazvaným „Výpověď z nájmu bytu“, který byl žalovanému doručen dne , datum, , žalobce smlouvu vypověděl, pětiletá výpovědní lhůta tedy uplynula dne , datum, . Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by nájemní vztah pokračoval i po , datum, , případně, že by žalovaný byt vyklidil a předal žalobci dobrovolně.11. Podle ust. § 3074 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (tj. 1.1.2014), i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.12. Podle ustan. § 2285 pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného13. Podle ust. § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.14. Podle ust. § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.15. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Nájemní vztah žalovaného k bytu v budově č.p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , skončil uplynutím pětileté výpovědní doby dne , datum, a žalovaný byl povinen žalobci byt v tento den odevzdat, neboť k uzavření nové nájemní smlouvy mezi účastníky nedošlo. Žalovaný však byt k tomuto dni ani později nevyklidil a žalobci nepředal. Od 28.2.2023 tak žalovaný užívá byt bez právního důvodu, proto je žalobce vyzval k vyklizení bytu. Žalobce jako vlastník bytu je chráněn s ust. § 1040 občanského zákoníku, podle kterého je oprávněn požadovat po žalovaném, který byt užívá neoprávněně, vyklizení bytu. Soud proto uložil žalovanému předmětný byt vyklidit, neboť od , datum, jej užívá neoprávněně. S ohledem na specifické okolnosti posuzované věci však soud stanovil ve smyslu ustan. § 160 odst. 1 žalovanému delší pariční lhůtu pro vyklizení nemovitosti, neboť žalovanému sice byl ve věci sp. zn.: , spisová značka, přisouzen za investice, které na bytovou jednotku vynaložil, vůči žalobkyni nárok na zaplacení , částka, , avšak dosud nepravomocně.16. Soud pak nemohl přisvědčit tvrzení žalovaného, podle kterého je podaná žaloba v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný argumentuje tím, že mezi účastníky probíhá řízení o žalobě na zaplacení částky ve výši , částka, s tím, že uvedenou částku žalovaný využije na obstarání náhradního bydlení, neboť jinak není schopen si náhradní bydlení zajistit. K tomu soud uvádí, že v posuzované věci byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dohodnuta výpovědní doba v délce 5ti let. Žalovanému byla výpověď zaslána dne , datum, , pětiletá výpovědní doba skončila ke dni , datum, . Žalovanému je tedy již od února 2018 známo, že k , datum, jeho užívací právní titul k bytu skončí, dle názoru soudu měl tedy možnost na nastalou situaci reagovat a bytovou jednotku včas vyklidit. Přesto ani ke dni vyhlášení rozsudku, tedy po uplynutí dalších 9 měsíců se tak nestalo, žalovaný bytovou jednotku stále (vyjma několika měsíců bezplatně) bez právního důvodu užívá. Za uvedené situaci soud neshledal, a to ani s ohledem na spor vedený zdejším soudem pod sp. zn.: , spisová značka, , uplatněný nárok na vyklizení bytu nemravným.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .