35 C 250/2023-24 — Okresní soud Praha-východ

Žalobce se domáhal žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] předmětného určení s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu ve výroku uvedeného bytu. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný dne [datum] vypověděl nájemní smlouvu. Žalobce poukazoval, že předmětná výpověď má vady, když nemá náležitosti dané zákonem. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem ve výroku uvedené nemovitosti (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Dne [datum] žalovaný žalobci pronajal předmětnou nemovitost s počátkem nájmu [datum] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (prokázáno nájemní smlouvou). Dne [datum] zaslal žalovaný žalobci výpověď z nájmu, neboť žalovaný žádá předmět nájmu užívat sám, byt je žalobcem ničen a ten navíc neplatí řádně nájemné. Výpověď neobsahuje poučení o žalobcově právu podat námitky a nechat přezkoumat výpověď soudem (prokázáno předmětnou výpovědí). Další dokazování nebylo provedeno pro nadbytečnost. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Podle § 2290 o. z., nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. Podle § 2286 odst. 1 o. z., výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle odst. 2, vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. Soud se zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na požadovaném určení a dospěl k závěru, že ten je s ohledem na § 2290 o. z. dán ze zákona. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení výpovědi z nájmu, uzavřel soud, že ta je dle § 2290 o. z. včasná a (s ohledem na absenci poučení o námitkách a právu nechat výpověď přezkoumat soudem) též důvodná, neboť výpověď neobsahuje náležitosti dané § 2286 odst. 2 o. z. Soud proto žalobě vyhověl, aniž by se zabýval výpovědními důvody. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.