35 C 282/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zvýšení výživného na částku 3 500 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 2. 2023, když naposledy bylo rozhodováno o výživném rozsudkem Okresního soudu , adresa, -východ ze dne 28. 11. 2017, č. j. , spisová značka, , kterým bylo žalované uloženo hradit žalobkyni výživné v částce 800 Kč. Žalobkyně uvedla, že byla studentkou 3. a nyní je studentkou 4. ročníku střední školy v , adresa, . Od posledního rozhodnutí se změnily její potřeby v souvislosti s potřebou dojíždět do školy, platit internát a povinné pojištění. Tyto náklady hradí její otec a žalovaná se na nich nikterak nepodílí.2. Žalovaná uvedla, že je schopna výživné zvýšit, avšak na částku 1 500 Kč měsíčně. Uvedla, že žalobkyně ani její otec s ní nekomunikují, výběr školy a žalobkyní neprojednali a nevzali v potaz ani skutečnost, že žalovaná nemá prostředky. Žalovaná má 5 dalších vyživovacích povinností, jejím jediným příjmem je příjem ze zaměstnání uklízečky v částce 17 234 Kč měsíčně.3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně je zletilou dcerou žalované a řádně ukončila 3. ročník střední školy a v letošním roce nastoupila do 4. ročníku. Žalobkyně řádně studuje. Žalovaná má 7 dětí, z nichž k 6 má vyživovací povinnost (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků). O výživném již v minulosti bylo rozhodováno, a to rozsudkem Okresního soudu , adresa, -východ ze dne 28. 11. 2017, č. j. , spisová značka, , a rozsudkem Okresního soudu , adresa, – východ ze dne 25. 10. 2016, č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze , spisová značka, ze dne 2. 2. 2017 ve výrocích I., II. III., IV., XVI. a XVII. Naposledy bylo rozhodnuto tak, že žalobkyně byla svěřena do péče otce a žalované bylo stanoveno výživné v částce 800 Kč měsíčně za situace, kdy se žalovaná starala o 4 nezletilé děti a dostávala výživné na tyto děti v celkové částce 11 000 Kč měsíčně, otec žalobkyně pobíral 43 000 Kč měsíčně, žalovaná byla na rodičovské dovolené (prokázáno rozsudkem Okresního soudu , adresa, -východ ze dne 28. 11. 2017, č. j. , spisová značka, ).4. Z výplatních pásek a změny smlouvy otce žalobkyně bylo prokázáno, že jeho příjem činil do června 2023 asi 40 000 Kč čistého a následně asi 41 000 Kč čistého.5. Žalobkyně bydlí u otce, ale dojíždí na internát do , adresa, , kde studuje. Má běžné náklady spojené s bydlením, jídlem apod. v částce asi 20 000 Kč měsíčně a náklady spojené se studiem v částce 5 500 Kč měsíčně (prokázáno její výpovědí).6. Žalovaná bydlí v rodinném domě, kde v dolním patře bydlí její matka a bratr. Dělí se proto o náklady na energie. Žalovaná tak zaplatí měsíčně 4 000 – 4 250 Kč za vodu, 3 000 Kč za elektřinu, 3 000 Kč za telekomunikační prostředky, 1 000 Kč za uhlí (nemovitost zaplatila za roční spotřebu uhlí 23 000 Kč), 1 000 Kč za dopravu, 7 000 Kč za obědy. Pokud jde o její příjmy, tak má 17 234 Kč mzdu a dále domácnost hospodaří s výživnými v celkové výši 11 000 Kč měsíčně (z toho částka 3 500 Kč je hrazena přímo zletilé dceři).7. Podle § 910 odst. 1 o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.8. Podle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.9. Podle § 915 odst. 1 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.10. Podle § 923 odst. 1 o. z., změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.11. Soud posoudil žalobní návrh a uzavřel, že v dané věci došlo k podstatné změně okolností, když od posledního rozhodnutí uplynulo již více než 6 let a žalobkyně se stala zcela dospělou. Žalobkyně nadále není schopna se sama živit, když řádně studuje střední školu a připravuje se na své budoucí povolání.12. Soud při stanovení výše výživného primárně vycházel ze skutečnosti, že žalobkyně uvedla náklady svého života v částce odpovídajících 25 500 Kč měsíčně, přičemž tyto náklady z podstatné míry jsou hrazeny jejím otcem. Na druhé straně je třeba vycházet i z majetkových poměrů žalované, přičemž soud bral v úvahu skutečnost, že jediným zdrojem, ze kterého je schopna výživné plnit, je její plat (žádný výraznější majetek nemá).13. Soud při stanovení výživného vyšel z doporučujících tabulek Ministerstva spravedlnosti České republiky, které stanoví výživné žalobkyni 14 % příjmu rodiče, tedy asi 2 400 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná má vyživovací povinnost k 6 dětem, přičemž 5 povinností vyživuje přímo, je třeba tuto skutečnost zohlednit. Žalobkyně hospodaří s částkou 28 200 Kč (přičemž částku 11 000 Kč představuje výživné jejích dětí) a náklady domácnosti činí 21 250 Kč. Žalované tak zbývá toliko částka cca 7 000 Kč. Za této situace není možné stanovit výživné odpovídající doporučené výši a soud toto doporučené výživné snížil na částku 1 600 Kč měsíčně.14. Soud za této situace uzavřel, že byly splněny podmínky pro zvýšení výživného pro žalobkyni na částku 1 600 Kč měsíčně, a to k 1. 2. 2023. Proto v tomto směru rozhodl ve výroku I. a ve zbytku žalobu zamítl.15. Vzhledem k tomu, že soud žalobkyni přiznal zvýšení výživného zpětně, rozhodl soud o dlužném výživném za 8 měsíců zpětně, přičemž dlužné výživné za každý měsíc stanovil rozdílem mezi zvýšeným a původně stanoveným výživným. Takto vypočtené dlužné výživné 6 400 Kč soud uložil žalované uhradit ve splátkách po 300 Kč.16. Následně soud ve výroku IV. deklaroval změnu stanoveného výživného.17. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly.