35 C 321/2023-15 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že s žalovanou uzavřel dne 11. 7. 2022 smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou měla vrátit v 5 splátkách do 18. 9. 2022. Žalovaná se zavázala prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 7 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh nevrátila, naúčtoval žalobce žalované poplatky za prodlení se splácením jednotlivých splátek 500 Kč za každou splátku. Žalovaná dluh přes výzvu neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce a žalovaná (totožnost žalované byla prokázána smlouvou a úvěru a verifikační platbou) dne 11. 7. 2022 uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru. V ní si sjednali, že žalobce poskytne žalované bezúčelový úvěr k podnikání v částce 10 000 Kč, který žalovaná vrátí spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 1 % denně po dobu trvání úvěru (70 dní), a to v 5 splátkách po 3 400 Kč splatných 24. 7. 2022, 7. 8. 2022, 21. 8. 2022, 4. 9. 2022 a 18. 9. 2022. Pro případ prodlení se splátkou si strany sjednaly smluvní pokutu 500 Kč a dále si sjednaly úrok z prodlení z jistiny, který běží ode dne prodlení se splácením poslední splátky ve výši pro prvních 90 dní 0,5 % denně a následně pak ve výši 0,02 % denně (prokázáno úvěrovou smlouvou včetně přílohy a výpisem živnostenského rejstříku žalované). Žalobce poskytl žalované dne 11. 7. 2022 částku 10 000 Kč (prokázáno potvrzením o platbě). Žalovaná přes výzvu dluh neuhradila (prokázáno výzvou s podacím lístkem). 5. Soud posoudil vztah účastníků tak, že strany uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., přičemž se v daném případě jednalo o úvěr podnikatelský. Zatímco žalobce splnil své povinnosti řádně a včas, žalovaná nikoliv, čímž se dostala do prodlení. 6. Soud žalobci přiznal poskytnutou jistinu, sjednaný úroky, když ten byl sice sjednán na vysoké úrovni, avšak s ohledem na omezenou dobu v této výši byl shledán souladný s právem, a dále smluvní pokutu 500 Kč za každé prodlení s uhrazením splátky, když tato smluvní pokuta nepřekračuje limity dané § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 7. Pokud jde o úrok z prodlení, ujednaly si strany, že ten bude hrazen toliko z dlužné jistiny. Soud proto zamítl tento úrok z prodlení pro všechny další pohledávky vyplývající ze smlouvy, když smlouva je pro tyto pohledávky fakticky vylučovala. 8. Strany si dále sjednaly výši tohoto úroku z prodlení, a to tak, že pro prvních 90 dní bude tato výše 0,5 % denně (cca 182,5 % ročně) a následně 0,02 % denně (cca 7,3 % ročně). 9. Podle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby. 10. Podle odst. 1 písm. b) citovaného ustanovení, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. 11. Žalobce pro období prvních 90 dnů (od 19. 9. do 19. 12. 2022) požadoval toliko úrok z prodlení v zákonné výši. Soud tento nárok přiznal, když žalobce požadoval méně, než kolik si strany sjednaly. Soud však za následující období žalobci přiznal toliko úrok smluvní, když ten byl sjednán ve výši, která nedosahuje výše úroku zákonného. Ve zbytku pak soud tento úrok z prodlení zamítl, neboť žalobci na tento další úrok z prodlení nevznikl nárok. 12. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v principu v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 500 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.