35 C 334/2023-72 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobce žalovanému poskytl částku 73 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit spolu s úrokem 21,78 % ročně a poplatky. Žalovaný dosud uhradil částku 19 230 Kč, avšak zbývající část neuhradil. Žalobce se proto domáhal uhrazení zbývající jistiny, úroků a úroků z prodlení. 2. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla z části zamítnuta. Tvrdil, že žalobce nezkoumal řádně jeho schopnost dluh uhradit a z tohoto důvod je smlouva neplatná. Dále žalobci uhradil částku vyšší, než žalobce uvádí. Ve zbytku jistiny pak navrhl žalobě vyhovět a uložit mu hradit dluh ve splátkách po 1 693 Kč. 3. Žalobce vzal žalobu částečně zpět, když žalovaný po jejím podání dne [datum] a dne [datum] uhradil částky 1 693 Kč. 4. Soud podle § 96 odst. 1 – 4 o. s. ř. řízení zastavil v části, ve které žalobce vzal žalobu zpět, když k tomu nepotřeboval souhlas žalovaného. 5. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že strany uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty prostředky v celkové výši 73 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem 21,78 % ročně. Žalovaný žalobci uhradil celkově částku 22 616 Kč. Pokud žalovaný tvrdil, že na žalovaném nároku uhradil další prostředky, tak z provedeného dokazování se přes poučení podle § 118a o. s. ř. ničeho takového nepodává (předložené výpisy odpovídají přesně této částce). 6. Žalovaný přes výzvu a zesplatnění dne [datum] dluh nesplnil (prokázáno těmito výzvami). 7. Soud se zaměřil na skutečnost, zda žalobce zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit. Žalobce tvrdil, že vyšel z příjmů klienta uvedených v žádosti 38 000 Kč čistého, životního minima výše konsolidované splátky úvěru, ze splátek úvěrů žalovaného a sdělených měsíčních výdajů domácnosti v celkové výši 22 000 Kč. 8. Soud z provedeného dokazování uzavřel, že žalobce provedl kontrolu žalovaného v registrech, zjistil předcházející úvěry a jejich splácení (prokázáno úvěrovou zprávou a potvrzením bonity), ověřil jeho výdělkové poměry (prokázáno výpisy z účtů), avšak pokud jde o výdaje, vyšel z částky 22 000 Kč, aniž by bylo zjištěno, jakým způsobem ji zjistil. Tato částka neodpovídá debetním obratům účtů a ani se nepodává z údajů sdělených žalovaným (prokázáno smluvní dokumentací, kartou klienta a výpisy z účtů). Žalobce tak zcela rezignoval na zjišťování výdajové stránky žalovaného, k jednání se nedostavil a nemohl tak být poučen dle § 118a o. s. ř. 9. Soud tak uzavírá, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] aniž by se žalobce před tím zabýval výdaji žalovaného, a na základě této smlouvy poskytl žalovaného částku 73 000 Kč, ze které byla vrácena částka 22 616 Kč. Žalovaný přes výzvu k zaplacení, dle které se pohledávka stala splatnou dne [datum], dluh neuhradil. 10. S ohledem na takto učiněná skutková zjištění již soud neprováděl další důkazy a z dalších provedených důkazů se nepodávala žádná další relevantní okolnost. 11. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda žalobce zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (vizte rozsudek ESD ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018). 12. Předpokladem řádného zkoumání schopnosti žalovaného dluh splnit je komplexní zhodnocení příjmů a výdajů žalovaného na základě jím poskytnutých údajů a podkladů a na základě kontroly jeho osoby v registrech. Pokud žalobce nedostál svým povinnostem zkoumat schopnost žalovaného dluh splnit, zatížil svůj postup vadou a způsobil tím neplatnost smlouva, a to neplatnost absolutní. 13. Soud poté, co řízení částečně zastavil, přiznal žalobci nároky z bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z., které stanovil tak, že od poskytnuté částky odečetl již uhrazené plnění. Soud dále žalobci přiznal zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení (§ 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), přičemž základ a doba plnění byly odvozeny od jednotlivých splátek jistiny. 14. Následně soud zamítl jistinu v části, ve které ji již žalovaný uhradil, související nárok na úhradu úroku z prodlení a neplatně sjednané ostatní nároky (např. úrok). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 121,53 Kč, přičemž tato částka představuje 46 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 700 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 475,53 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 360 Kč ve výši 2 595,60 Kč. 16. Soud žalovanému s ohledem na jeho žádost povolil uhradit dluh ve splátkách po 1 693 Kč, když těmito splátkami dluh splácí a dluh nebude splácen nepřiměřeně dlouho. Splátky žalovanému uložil hradit nejprve na žalovaný dluh a následně na náklady řízení, s tím že v případě neuhrazení byť jen jediné splátky uložil soud žalovanému uhradit dluh celý.