35 C 335/2023-21 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 22 000 Kč, kterou měl vrátit v 5 splátkách do [datum]. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 15 400 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh nevrátil, naúčtoval žalobce žalovanému poplatky za prodlení se splácením jednotlivých splátek 500 Kč za každou splátku. Žalovaný dluh přes výzvu neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný (totožnost žalovaného byla prokázána smlouvou a úvěru a verifikační platbou) dne [datum] uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru. V ní si sjednali, že žalobce poskytne žalovanému bezúčelový úvěr k podnikání v částce 22 000 Kč, který žalovaný vrátí spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 1 % denně po dobu trvání úvěru (70 dní), a to v 5 splátkách po 4 400 Kč splatných [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Pro případ prodlení se splátkou si strany sjednaly smluvní pokutu 500 Kč a dále si sjednaly úrok z prodlení z jistiny, který běží ode dne prodlení se splácením poslední splátky ve výši pro prvních 90 dní 0,5 % denně a následně pak ve výši 0,02 % denně (prokázáno úvěrovou smlouvou včetně přílohy a výpisem živnostenského rejstříku žalovaného). Žalobce poskytl žalovanému dne [datum] částku 22 000 Kč (prokázáno potvrzením o platbě). Žalovaný přes výzvu dluh neuhradil (prokázáno výzvou s podacím lístkem). 5. Soud posoudil vztah účastníků tak, že strany uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., přičemž se v daném případě jednalo o úvěr podnikatelský. Zatímco žalobce splnil své povinnosti řádně a včas, žalovaný nikoliv, čímž se dostal do prodlení. 6. Soud žalobci přiznal poskytnutou jistinu, sjednaný úroky, když ten byl sice sjednán na vysoké úrovni, avšak s ohledem na omezenou dobu v této výši byl shledán souladný s právem, a dále smluvní pokutu 500 Kč za každé prodlení s uhrazením splátky, když tato smluvní pokuta nepřekračuje limity dané § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 7. Pokud jde o úrok z prodlení, ujednaly si strany, že ten bude hrazen toliko z dlužné jistiny. Soud proto zamítl tento úrok z prodlení pro všechny další pohledávky vyplývající ze smlouvy, když smlouva je pro tyto pohledávky fakticky vylučovala. 8. Strany si dále sjednaly výši tohoto úroku z prodlení, a to tak, že pro prvních 90 dní bude tato výše 0,5 % denně (cca 182,5 % ročně) a následně 0,02 % denně (cca 7,3 % ročně). 9. Podle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby. 10. Podle odst. 1 písm. b) citovaného ustanovení, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. 11. Žalobce pro období prvních 90 dnů (od 15. 9. do [datum]) požadoval toliko úrok z prodlení v zákonné výši. Soud tento nárok přiznal, když žalobce požadoval méně, než kolik si strany sjednaly. Soud však za následující období žalobci přiznal toliko úrok smluvní, když ten byl sjednán ve výši, která nedosahuje výše úroku zákonného. Ve zbytku pak soud tento úrok z prodlení zamítl, neboť žalobci na tento další úrok z prodlení nevznikl nárok. 12. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení v principu zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 774 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 596 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 900 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.