35 C 346/2023-24 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru a vydání kreditní karty [číslo] na základě které poskytl žalovanému částku 439 465,19 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem žalobci. Žalovaný tak nečinil, takže žalobce dluh dne [datum] zesplatnil včetně dlužného úroku 28 161,30 Kč, který se tím stal součástí jistiny. Žalobce požadoval uhrazení celé dlužné jistiny, sjednaného úroku 30 % ročně z žalované částky, úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni [datum] částkami 879,32 Kč a 13 725,60 Kč a poplatků za 6 upomínek po 600 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru a vydání kreditní karty [číslo] na základě které žalobce poskytl žalovanému podnikatelský úvěr s úrokem 14,99 % ročně a poplatky. Pro případ prodlení si strany sjednaly poplatek za upomínku 600 Kč a pro případ zesplatnění dluhu úrok z prodlení 30 % ročně a to, že dlužný úrok se stane součástí jistiny (prokázáno žádostí o podnikatelský úvěr smlouvou včetně sazebníku a obchodních podmínek). Žalobce žalovanému poskytl částku 439 465,19 Kč, žalovaný tuto částku přes opakované výzvy (6 výzev) neuhradil, čímž se dostal do prodlení. Žalobce proto ke dni [datum] dluh zesplatnil včetně úroku 28 161,30 Kč (prokázáno platební a úvěrovou historií, zesplatňujícím dopisem). Žalovaný přes výzvu dluh neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou). Z dalších provedených důkazů nezjistil soud žádné relevantní skutečnosti. Další důkazy soud neprováděl pro nadbytečnost. 4. Po právní stránce uzavřel soud, že účastníci uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Zatímco žalobce plnil řádně, žalovaný nikoliv. Soud proto žalobci přiznal dlužnou jistinu, přirostlý úrok k této jistině, sjednaný úrok 14,99 % ročně z jistiny i přirostlého úroku, když ten neodporoval § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 5. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 166 o. s. ř. 6. Soud žalobci toliko zamítl návrh na přiznání úroku ve výši převyšující hodnotu 14,99 %, která byla sjednána. Žalobce při požadování tohoto úroku odkazoval na článek VI. bod 1 smlouvy, kde si však strany nesjednaly smluvní úrok, ale smluvní úrok z prodlení, který však pro toto období nebyl žalován (soud je při tom vázán žalobním návrhem). 7. Soud jen pro úplnost uvádí, že i kdyby si účastníci sjednali požadovaný úrok, jednalo by se o ujednání rozporné s § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, které dopadá i na podnikatelské úvěry. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jehož neúspěch ve věci byl v řízení zcela zanedbatelný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 70 544,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 19 434 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 485 831,41 Kč sestávající z částky 10 260 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 42 240 Kč ve výši 8 870,40 Kč.