35 C 461/2020-216 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal vydání shora uvedeného rozsudku na ochranu osobnosti, neboť v [anonymizováno] [rok] došlo k vydání novin žalovaným 2, které ten označil jako [anonymizováno]. V tomto čísle na úvodní straně poskytl žalovaný 1 rozhovor, ve kterém se difamujícím způsobem vyjadřoval k předcházejícímu působení žalobce a jeho rodiny ve fungování žalovaného 2, nezákonně hodnotil žalobcovo chování a obecně se dotkl žalobcovy rodiny. Toto periodikum bylo distribuováno mezi zaměstnance žalovaného 2, v obci [obec] a bylo též zveřejněno na internetu. Žalobce při tom byl před tímto vydáním minoritním společníkem žalovaného 2 a působil v něm jako generální ředitel, přičemž to byl on, kdo z žalovaného 2 učinil přední společnost v oblasti strojírenského průmyslu. Žalobce tak měl za to, že v daném případě nepostačuje omluva, kterou požadoval, ale mělo by se mu dostat též finančního zadostiučinění, přičemž výši tohoto zadostiučinění žalobce odvozoval od obratů žalovaného 2 a s tím souvisejících příjmů žalovaného 1. 2. Žalovaný 1 navrhl úplné zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalovaný 1 předmětné výroky neformuloval způsobem, který byl otisknut a distribuován, takže nejde o jeho výroky. I kdyby však tyto výroky byly žalovaným 1 vyřčeny, tak za ně neodpovídá, neboť jde o hodnotící soudy, u kterých není možné prokázat jejich pravdivost a straně žalující se nepodařilo jejich nepravdivost vyvrátit. Některé žalobcem označené výroky ani nejsou schopny zasáhnout do jeho práv, když tyto výroky jsou obecná konstatování, která nebyla vztažena vůči žalobci samotnému, případně se žalobce přímo netýkají, ale týkají se jeho dcery. 3. Žalovaný 2 navrhl zamítnutí žaloby, a to ze stejných důvodů, pro které navrhl zamítnutí žaloby též žalovaný 1. Žalovaný 2 namítal, že žaloba je neprojednatelná pro požadovanou solidaritu plnění, která není žalobcem nikterak vysvětlena. 4. Soud konstatuje, že otázka solidarity požadovaného plnění je otázkou právní, nikoliv skutkovou. Žaloba není projednatelná v případě, že nemá náležitosti dané § 79 o. s. ř., přičemž touto náležitostí není vysvětlení požadované solidarity. Soud by pro tuto okolnost žalobu nemohl odmítnout, proto žalobu projednal. 5. Ze shodných tvrzení účastníků bylo prokázáno, že žalobce byl minoritním spoluvlastníkem a generálním ředitelem žalovaného 2, přičemž na vedoucích pozicích působili jeho rodinní příslušníci. V průběhu let 2019 – 2020 docházelo ke konfliktům mezi žalobcem a jeho rodinou na straně jedné a společností [právnická osoba], na straně druhé, což vyvrcholilo odchodem žalobce a jeho rodiny z žalovaného 2. Žalovaný 1 v období listopadu 2020 byl místopředsedou představenstva společnosti [právnická osoba], a výkonným ředitelem žalovaného 2 (v současné době předsedou představenstva). Žalovaný 2 v průběhu let 2020 – 2023 vydal několik„ vydání“ [anonymizováno]. 6. Soud se nejprve zabýval tvrzeným zásahem a k důkazu provedl listinu označenou jako [anonymizováno] z [anonymizováno] [rok]. Z ní soud zjistil, že žalovaný [anonymizováno] v [anonymizováno] [rok] vydal„ Noviny [právnická osoba]“ označený [anonymizována dvě slova]. Na 1. a 2. straně otiskl článek označený jako„ [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalovaného], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]“. V rámci tohoto článku byly učiněny 3 sporné výroky (soud tyto výroky bude nadále označovat jako výrok 1., výrok 2. a výrok 3.). Výrok 1. zněl:„ Situace ve [anonymizováno] se opravdu změnila, už nejsme rodinná firma, kde sebenesmyslnější nápad majitele je uveden do praxe a každá malá domů se počítá.“ Výrok 2. zněl:„ Chci se zcela distancovat od způsobu komunikace, jaký dříve vedl můj předchůdce a minoritní spoluvlastník, který se choval arogantně a bez ohledu na názor občanů. To je minulost, dnes ve [anonymizováno] z rodiny [příjmení] už nikdo není.“ Ve výroku 3. pak bylo uvedeno:„ Pokud paní [příjmení] skutečně řekla, že [anonymizováno] zničí, tak já říkám, že to jí ani nikomu jinému samozřejmě nedovolím a nedovolím ani, aby svým jednáním obírala zaměstnance [anonymizováno] o týden dovolené nebo jinak obtěžovala, nebo dokonce paralyzovala firmu.“ 7. Z listiny označené jako [anonymizováno] z [anonymizováno] [rok], soud zjistil, že žalovaný 2 tento dokument označil jako interní občasník. 8. Ze stránek sociálních sítí [anonymizováno] bylo prokázáno, že ty začaly vycházet v [anonymizováno] [rok]. 9. Z výpisu serveru cz.nic bylo prokázáno, že stránky [anonymizováno] provozuje žalovaný 2. 10. Z exekučního příkazu a návrhu na zastavení exekuce bylo prokázáno, že inkriminovaný článek byl dostupný i po vydání předběžného opatření (usnesení zdejšího soudu ze dne 2. 12. 2020, č. j. [číslo jednací]) nařizujícího jeho stažení. 11. Z článků internetových médií bylo prokázáno, že žalobce je významný podnikatel v oblasti strojírenství, který vybudoval z žalovaného 2 velkou společnost s mezinárodním jménem. Proto žalovaného 2 odkoupila společnost [právnická osoba], přičemž šlo o stamilionový obchod. Tomuto předcházel pokus o násilné převzetí společnosti za pomoci„ ostrých hochů“, který ukončil až zásah policie. 12. Z kolektivní smlouvy žalovaného 2 bylo prokázáno, že ta byla uzavřena na bez mála 10 let. Za žalovaného 1 jednal žalobce jako generální ředitel a za odborovou organizaci jednali svědkyně [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] Smlouva byla uzavřena dne [datum]. Tato kolektivní smlouva obsahuje nadstandardní výhody odborů, např. podmiňuje souhlas odborů v případě jakéhokoliv rozvázání pracovního poměru zaměstnance, nepřiznání nebo snížení nenárokové složky mzdy, vydání nebo změny vnitřních předpisů, změny systému odměňování zaměstnanců nebo jakéhokoliv převedení zaměstnance na jinou práci. V případě, že se odborová organizace nevyjádří ve stanovené lhůtě, má se za to, že souhlas udělen nebyl. 13. Z pokynu žalobce bylo prokázáno, že žalobce dal k [datum] pokyn k navýšení platu svědkyně [příjmení] na částku 250 000 Kč a k přiznání prémie 50 000 Kč. 14. Ze mzdových výměrů svědkyně [příjmení] bylo prokázáno, že pobírala mzdu 60 000 Kč měsíčně, která jí [datum] byla navýšena na 110 000 Kč měsíčně. 15. Z předložených smluv o půjčce mezi žalovaným 2 a jeho zaměstnanci včetně přehledu půjček, bylo prokázáno, že žalovaný 2 poskytoval svým zaměstnancům zvýhodněné půjčky v řádech až set tisíc, standardně však v řádech desítek tisíc korun, přičemž svědkyni [příjmení] byly poskytnuty 4 000 000 Kč a svědku [příjmení] 2 499 000 Kč. 16. Ze mzdových výměrů žalobce a jeho syna bylo prokázáno, že jim byla navýšena [datum] mzda z částky 60 000 Kč na částku 250 000 Kč a z částky 70 000 Kč na částku 200 000 Kč měsíčně. 17. Z výplatní pásky žalobce a jeho syna bylo prokázáno, že v měsíci předcházejícím žalobce pobíral mzdu 59 800 Kč, avšak byla mu přiznána mimořádná odměna a mimořádné prémie celkově 260 000 Kč, jeho syn pobíral mzdu 80 000 Kč a byly mu přiznány odměny v celkové výši 570 000 Kč. 18. Svědkyně [celé jméno svědkyně], předsedkyně spolku [anonymizováno], vypověděla, že žalovaný 2 pod vedením žalobce zakoupil místní zámek a v parku zahájil kácení stromů bez patřičného povolení, což se občanům nelíbilo. V té době proto probíhala schůze, na které se řešil tento investiční záměr. Docházelo tam k urážkám přítomných osob, které s žalobcem nesouhlasily. Někdy okolo roku 2018 došlo k projednávání změny územního plánu obce [číslo]. Žalobce se uvedené akce účastnil a svědkyně s dalšími obyvateli měla pocit, že se jim vysmíval. V rámci projednání se řešil i hluk ze závodu žalovaného 2 a žalobce byl žádán, aby s tím něco udělal, tak odpověděl, že je rád, že závod slyší, protože to znamená, že funguje. Svědkyně uvedla, že žalobce se choval vůči svým odpůrcům přezíravě a až arogantně. 19. Svědkyně [celé jméno svědkyně], bývalá zastupitelka [územní celek], vypověděla, že s žalobcem jednala ohledně investičních záměrů žalovaného 2. Při tom žalobce jménem žalovaného 2 a starosta obce bez patřičného souhlasu zastupitelstva podepsali memorandum. Když se zastupitelstvo proti takovému postupu ohradilo, odmítl již žalobce podepsat další memorandum. Byla též přítomna jednání ohledně investičního záměru svolaného žalovaným 2, kde docházelo k urážkám lidí, kteří byli proti žalobcovu záměru. Žalobce jako ředitel žalovaného 2 chtěl zrenovovat záměr zámek, přičemž v té době probíhal spor mezi žalovaným 2 a obcí o 100 000 000 Kč, takže se obec (její zastupitelstvo) cítila vydírána. Občané obce si stěžovali na hluk ze závodu. Probíhala tam sice měření, ale ta byla hraniční. K těmto stížnostem žalobce uvedl:„ Je slyšet to, co zákon dovolí. Nerozhodují lidi, ale zákon.“ Svědkyně tuto citaci přednesla z protokolu o zasedání ZOK ze dne [datum], který soudu předložila. 20. Svědek [celé jméno svědka], zastupitel [územní celek], uvedl, že nikdy nebyl přítomen nevhodného chování z žalobcovy strany, avšak z vyprávění slyšel, že se choval agresivně. To slyšel jak od zastupitelů, tak od dalších občan