36 C 34/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 47 494,75 euro s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z titulu tzv. regresního nároku, který žalobkyni vznikl vůči žalované vyplacením pojistného plnění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]“) dne [datum] (dále jen„ pojistná smlouva“). Žalobu odůvodnila zejména tím, že předmětem pojistné smlouvy byl produkt označený jako„ Warendkreditversicherung“ neboli pojištění faktur v případě výpadku úhrad faktur za plnění. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a žalovaná byly dlouholetými obchodními partnery, kteří mezi sebou opakovaně uzavírali kupní smlouvy, jejímiž předměty byly dodávky oděvního zboží, které bylo následně ze strany [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vyúčtováváno fakturami se splatností 90 dní. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradami faktur vystavených za dodání oděvního zboží na zimu 2019. Jednalo se o faktury vystavené dne [datum] [číslo] znějící na částku 1 981,32 euro, [číslo] znějící na částku 676 euro, [číslo] znějící na částku 660 euro, [číslo] znějící na částku 278,43 euro, faktury vystavené dne [datum] [číslo] znějící na částku 918,65 euro, [číslo] znějící na částku 264 euro, faktury vystavené dne [datum] [číslo] znějící na částku 3 454 euro, [číslo] znějící na částku 2 728,33 euro, [číslo] znějící na částku 2 610 euro, [číslo] znějící na částku 2 476 euro, [číslo] znějící na částku 2 398 euro, [číslo] znějící na částku 2 256 euro, [číslo] znějící na částku 2 080 euro, [číslo] znějící na částku 1 960 euro, [číslo] znějící na částku 1 710 euro, [číslo] znějící na částku 624,87 euro, [číslo] znějící na částku 450 euro, faktury vystavené dne [datum] [číslo] znějící na částku 2 016 euro, [číslo] znějící na částku 1 526 euro, [číslo] znějící na částku 1 426 euro, [číslo] znějící na částku 1 360 euro, [číslo] znějící na částku 1 158 euro, [číslo] znějící na částku 864 euro, [číslo] znějící na částku 864 euro, [číslo] znějící na částku 864 euro, [číslo] znějící na částku 798 euro, [číslo] znějící na částku 736 euro, [číslo] znějící na částku 732 euro, [číslo] znějící na částku 732 euro, [číslo] znějící na částku 666 euro, [číslo] znějící na částku 600 euro, [číslo] znějící na částku 468 euro, fakturu vystavenou dne [datum] [číslo] znějící na částku 1 964 euro, fakturu vystavenou dne [datum] [číslo] znějící na částku 1 402,15 euro a fakturu vystavenou dne [datum] [číslo] znějící na částku 1 793 euro. Žalovaná částka odpovídající součtu částek vyúčtovaných uvedenými fakturami byla jako pojistné plnění vyplacena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dne [datum], o čemž byla současně uvědomena dopisem ze dne [datum], stejně tak tvořil tento dopis součást výzvy k plnění zaslaný žalobkyní žalované před podáním žaloby. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním nedostatku aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, neboť žalobkyně ji odvozuje pouze a jen od dopisu ze dne [datum], kterým [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] oznámila, že za ni plnila. Z předloženého dopisu však vůbec neplyne, o jakou pohledávku se jedná, ani kdo je postupitelem a postupníkem. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] přitom žalovanou žádným způsobem sama nevyrozuměla o tom, že k postoupení pohledávky za žalovanou došlo, na což žalovaná ostatně žalobkyni ve své odpovědi na výzvu k plnění před podáním žaloby upozornila a odmítla žalobkyni plnit. Podle žalované předložený dopis nesplňuje předpoklady uvedené v § 410 BGB. Žalovaná sice potvrdila, že se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byly dlouholetými obchodními partnery. V rámci této spolupráce bylo žalované [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dodáváno oděvní zboží, především od dánské značky [anonymizováno] s tím, že dodávky nejdříve probíhaly řádně, následně však začaly vyvstávat problémy, neboť objednané i částečně neobjednané zboží bylo dodáváno pozdě, v neuspokojivé kvalitě a v nekompletních sadách. Žalovaná popřela, že by kdy ze strany žalované došlo k uznání jakéhokoliv dluhu vůči [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] či vůči žalobkyni. Žalovaná pouze v minulosti projevila snahu se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] narovnat vzájemné obchodní vztahy stanovením splátkového kalendáře, čímž mezi nimi mělo dojít k vypořádání veškerých vzájemných nároků. Žalovaná nadto popřela, že by skutečně došlo k dodání oděvního zboží žalované, ohledně kterého měly být [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vystaveny shora uvedené faktury. Tyto faktury totiž nemohou prokázat uzavření kupních smluv, potvrzení objednávek ani dodání samotného oděvního zboží, tedy nemohou být právním důvodem vzniku pohledávku, neboť se jedná pouze o účetní doklad. 3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v Německé spolkové republice, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českých soudů a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení č. 1215/2012), v Úmluvě OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 160/1991 Sb. (tzv. Vídeňská úmluva) a v otázkách Vídeňskou úmluvou neupravených (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2019 sp. zn. 23 Cdo 427/2017) pak úpravu obsaženou v nařízení EP a Rady ES č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I), a dospěl k závěru, že podle čl. 4 nařízení č. 1215/2012 je dána pravomoc a příslušnost k rozhodování věci a podle čl. 14 odst. 1 ve spojení s čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení EP a Rady ES č. 593/2008 je rozhodným právem v otázkách neupravených Vídeňskou úmluvou právní řád Německé spolkové republiky, konkrétně pak tzv. Bürgerliches Gesetzbuch (občanský zákoník, dále jen„ BGB“) a tzv. Gesetz über den Versicherungsvertrag (zákon o pojistné smlouvě, dále jen„ VVG“). 4. Z dodatku č. 2 k pojistné smlouvě včetně překladu do českého jazyka bylo zjištěno, že se jedná o dodatek k pojistné smlouvě [číslo] ze dne [datum] pojistníka [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], [číslo] [anonymizováno] se začátkem pojištění od [datum] do konce pojištění [datum]. V dodatku byly mj. sjednány balíčky pro pojištění všeobecné platební neschopnosti včetně maximální roční kompenzace pro jednotlivá rizika sjednané výhradně ve vztahu k žalované. 5. Z pojistných podmínek včetně překladu z německého jazyka, především čl. 9 bylo zjištěno, že bylo ujednáno, co se stane s pohledávkou vůči zákazníkovi po poskytnutém odškodnění, a sice že tímto okamžikem na žalobkyni pohledávka přechází se všemi právy k průmyslovým vzorům a vedlejšími právy podle zákona o pojistné smlouvy (VVG) včetně spoluúčasti hrazené pojištěným, k čemuž pojištěný uvedené nároky a vedlejší práva žalované předem postoupí. 6. Z přehledu pohledávek pro pojistnou událost byly zjištěny údaje k pojistné události [číslo] včetně jednotlivých částek a dat vystavení faktur. 7. Z potvrzení o zaplacení včetně překladu do českého jazyka bylo zjištěno, že dne [datum] byla ve věci pojistné události [číslo] ve vztahu k pojistné smlouvě [číslo] [právnická osoba] vyplacena kompenzace ve výši 40 500 euro na účet [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], [číslo] [anonymizováno]. 8. Z dopisu ze dne [datum] včetně překladu do českého jazyka bylo zjištěno, že žalobkyně informovala [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], [číslo] [anonymizováno] ve věci pojistné události [číslo] ve vztahu k pojistné smlouvě [číslo] [právnická osoba], že na základě poskytnutých podkladů bylo provedeno vyúčtování a z uplatněného nároku ve výši 47 494,75 euro bylo po odečtení neuznané částky 2 494,75 euro a spoluúčasti ve výši 10 % odpovídající částce 4 500 euro poukázáno na účet adresáta dopisu odškodné ve výši 40 500 euro a že pohledávka ve výši 47 494,75 euro podle smluvních podmínek přešla na žalobkyni, která bude nadále vymáhána výhradně žalobkyní. 9. Z e-mailové komunikace ze dne v období od měsíce března do měsíce června 2019 včetně překladu do českého jazyka bylo zjištěno, že na žádost žalované ([jméno] [anonymizováno]) byl ze strany [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ([jméno] [anonymizováno]) zaslán seznam AB potvrzených objednávek za období podzim-zima 19. 10. Z tabulky přehledu objednávek byl zjištěn seznam objednaného zboží včetně čísel objednávky, čísel jednotlivých položek zboží, barvy zboží včetně číselného kódu, poštu objednaných kusů, jakož i hodnoty objednaného zboží v eurech a místa určení. 11. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že faktura byla dne [datum] vystavena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] žalované na částku 1 981,32 euro za