46 C 342/2023 — Okresní soud Praha-východ

Manželka se domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství, které bylo uzavřeno dne [datum], bylo prvních 20 let spokojené, avšak v období covidu manželé zjistili, že se odcizili, a po odstěhování společné dcery z rodinné domácnosti si manželka uvědomila, že si s manželem nemají co říct a že vedle sebe žijí jako cizí lidé. Manžel tráví večery v hospodě se svými známými. Situace se dále zhoršila počínaje [anonymizováno] [rok], kdy manželka nastoupila na novou pracovní pozici a manžel na ni začal žárlit. Manželé se tak shodli, že spolu již nadále nemohou žít. Manželka tak vyloučila, že by stála o obnovu manželského soužití, neboť manželství považuje pouze za formální svazek z důvodu vzájemného odcizení manželů. Manžel se k návrhu na rozvod připojil, jako příčinu rozvratu manželů označil citové odcizení manželů a jejich odlišné představy na vedení společného života. Po provedeném dokazování a na základě shodných tvrzení účastníků učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] (zjištěno z oddacího listu vydaného [anonymizována čtyři slova] [obec] [část obce] dne [datum]). Ze vztahu účastníků se narodily dvě děti, které jsou k dnešnímu dni již obě zletilé. Manželství považují účastníci za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno bez možnosti jeho obnovy. Příčinu rozvratu manželství spatřují ve vzájemném citovém odcizení a v jejich odlišných představách na vedení společného života (účastnický výslech manželů). Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), kdy podle § 755 odst. 1 o.z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 o.z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Kvalifikovanost rozvratu manželství je dána nejen jeho délkou a intenzitou, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů. Skutečnost, zda manželé spolu žijí či nikoliv, není vázána na existenci společného bydliště; společné žití manželů je otázkou jejich osobního (včetně intimního), ale i majetkového společenství, tj. společné sdílení radostí, problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, společné nakládání s finančními prostředky apod. Z vyjádření obou účastníků vyplynulo, že své manželství považují za trvale rozvrácené. Oba deklarovali, že možnost obnovy manželského soužití je vyloučena. Pokud jde o příčinu rozvratu manželství, vycházel soud ze shodných tvrzení účastníků, kteří jako příčinu rozvratu manželství označili citové odcizení a jejich odlišné představy na vedení společného života. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství, soud manželství rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“).