46 C 367/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobci se domáhali, aby byla žalované uložena povinnost zdržet se rušení jejich vlastnického práva nad míru přiměřenou poměrům spadem jehličí na pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] v jejich vlastnictví (dále jen„ pozemek žalobců“) ze stromu borovice černé (pinus nigra) nacházejícího se na sousedním pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalované v [katastrální uzemí] (dále jen„ pozemek žalované“). Žalobu odůvodnili zejména tím, že již od roku 2008 se potýkají s obtěžováním, které je způsobeno masivním spadem jehličí z borovice vysazené na pozemku žalované v blízkosti hranice obou pozemků, přičemž ke spadu jehličí dochází jednak vlivem přesahující koruny stále mohutnějšího stromu borovice, jehož větve zasahují několik metrů nad pozemek žalobců, jednak vlivem proudění vzduchu. Pozemek žalobců, především pak záhony, svahy osázené keři, obě terasy chaty nacházející se na pozemku žalobců a okapy jsou tak zasypány většinou spadaného velmi odolného jehličí s délkou 8-15 cm a šišek. V některých obdobích při opakovaném spadu je pokrytí souvislé, což znepříjemňuje užívání pozemku žalobců, který je určen pro odpočinek a relaxační pobyt. Nadměrné množství jehličí omezuje funkčnost okapů, bez jejichž častého a pravidelného čištění, k němuž dochází cca dvanáckrát ročně, by byla chata ohrožena zavlháním. Tuhé jehličí přitom není vhodné ke kompostování, nežádoucím způsobem okyseluje půdu a má negativní vliv na růst vegetace, a žalobci jsou proto nuceni jehličí vysbírávat ze spár, suchých zídek, jimiž jsou odděleny pozemky žalobců a žalované, jakož i z vegetace a jehličí odvážet do sběrného dvora. Z tohoto důvodu je rovněž žalobcům znemožněno užívat pozemek v souladu s účelem, pro jaký je určen dle zápisu v katastru nemovitostí, tj. jako zahradu. Masivní spad jehličí tak podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku žalobců, přičemž obtěžování spadem jehličí považují žalobci nad míru přiměřenou místním poměrům mj. proto, že borovice černá je jehličnatý strom dorůstající do výšky několika desítek metrů, který se nehodí do malých zahrad. Kromě pozemku žalované se stejný druh borovice černé v širším okolí nevyskytuje. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že ke spadu jehličí na pozemek žalobců nedochází v míře nepřiměřené místním poměrům, neboť v předmětné oblasti, která je určena k rekreaci, se i na jiných okolních pozemcích nachází obdobná vegetace (vzrostlé jehličnaté i listnaté stromy), což odpovídá místním poměrům. Žalobci si přitom skutečnosti, že se na sousedním pozemku nachází borovice, byli vědomi již při koupi svého pozemku. Žalovaná rovněž poukázala na další srovnatelné rekreační oblasti s obdobnou vegetací jako v obci [obec], například na oblast [anonymizováno] nebo [ulice] [anonymizováno]. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí] bylo ve vztahu k listu vlastnictví [číslo] zjištěno, že pozemek parc. [číslo] je ve vlastnictví žalované a ve vztahu k listu vlastnictví [číslo] že pozemek parc. [číslo] je ve společném jmění žalobců. Oba pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny jako zahrada. 4. Na základě ohledání na místě samém bylo zjištěno, že pozemek žalobců a pozemek žalované spolu sousedí, uprostřed pozemku žalobců, který je ve svahu stojí menší chata s větší přední terasou a zadní menší terasou a se střechou do tvaru A s tím, že na každé straně střechy se po celé její délce, jakož i délce přední terasy, nacházejí okapy. Na pozemku žalované stojí v blízkosti hranice s pozemkem žalobců dům s terasou. Oba pozemky jsou odděleny nižším dřevěným laťkovým plotem a ze strany žalované rovněž vyššími tújemi, než je plot. Mezi domem stojícím na pozemku žalované a plotem asi v polovině hranice pozemků žalobců a žalované se nachází vzrostlý asi 20 m vysoký jehličnatý strom (předmětná borovice), který větvemi zasahuje jak nad střechu a terasu domu žalované, stejně tak v délce asi 4 m nad pozemek žalobců v části, kde se nachází prostor vyhrazený pro záhony, svažitý skalkový záhon a betonové schůdku vedoucí k chatě žalobců. Další jehličnatý strom, avšak podstatně nižšího vzrůstu než strom na pozemku žalované, se nachází na pozemku žalobců před chatou přibližně v místech, kde končí větve stromu žalované zasahující nad pozemek žalobců. V době ohledání provedeného dne [datum] bylo možno na pozemku žalobců v místech kolem hranice pozemku žalobců a pozemku žalované pozorovat hustěji zasypaný travnatý porost, svažitou skalku i betonové schůdky. Hustě zasypaný travnatý porost bylo možno pozorovat rovněž pod jehličnatým stromem stojícím na pozemku žalobců před chatou. V ostatních částech pozemku žalobců jehličí viditelné nebylo, tedy v přední části pozemku žalobců u vstupní brány, u druhé hranice rovnoběžné s hranicí pozemku s pozemkem žalované, jakož i v zadní části pozemku žalobců za chatou. Na pozemku žalované pak husté pokrytí jehličím bylo možno pozorovat v místech mezi tújemi tvořícími plot a domem žalované, stejně jako v okapu střechy jejího domu nacházejícího se přímo pod větvemi předmětné borovice. Pokud jde o okolní vzrostlou vegetaci, v podstatě obdobný, téměř stejný jehličnatý strom, jako je borovice na pozemku žalované, se v počtu dvou nachází rovněž na pozemku sousedícím s pozemkem žalované (označeným [anonymizována dvě slova]). Na dalších sousedících pozemcích se pak nacházejí další jehličnaté stromy různých druhů, a sice zpravidla na jejich společných hranicích (např. na hranici pozemku žalované [anonymizována dvě slova] a pozemku [anonymizována dvě slova] nebo na hranici tohoto pozemku [anonymizována dvě slova] a pozemku [anonymizována dvě slova]). Nahoře nad pozemky žalobců a žalované se mimo další řadu pozemků s chatami či domy nachází rozsáhlý jehličnatý les (borovicového původu). 5. Z fotografií (na č.l. 56-58 spisu) byla zjištěna situace na pozemku žalobců v blízkosti hranice s pozemkem žalované. 6. Z výslechu a) žalobce bylo zjištěno, že žalobci užívají nemovitost v [obec] [anonymizována dvě slova] jako chatu, na které podle potřeby či počasí též přespávají, v průběhu zimních měsíců ji žalobci navštěvují podstatně méně než v měsících letních, kdy na chatu dojíždějí pravidelně každý týden, někdy i vícekrát do týdne. Pěstovat plodiny začali žalobci tak po roce až dvou letech poté, co pozemek zakoupili, jelikož jej bylo třeba vyklidit a vyčistit. Aby mohli žalobci svůj pozemek plně užívat mj. pro účely vysazování rostlin, je vždy třeba zahradu po období podzimu a zimy uklidit. Jedná se o generální úklid, který žalobci provádějí ve dvou fázích (první fáze - vysbírávání spadaného jehličí s hůře dostupných míst, druhá fáze - celkové shrabávání spadaného jehličí), s tím, že každá z obou fází zabere zpravidla dva dny. Takto sklizené jehličí a) žalobce odváží do sběrného dvora, neboť jehličí je jen obtížně kompostovatelné a a) žalobce si nepřeje mít na zahradě takto obtížně zpracovatelný materiál. Množství spadaného jehličí je však vždy odvislé od počasí, někdy je spadaného jehličí méně, někdy více. Jehličí padá na celý prostor od jižní strany chaty k plotu na hranici s pozemkem žalované, v některých obdobích padá rovněž na obě terasy chaty (přední i zadní), přední terasa však bývá spadem jehličí zatížena více než terasa zadní. Terasa však nebyla doposud čištěna způsobem, že by byly odkryty všechny dlaždice, pod které podle a) žalobce jehličí rovněž zapadává; prostor mezi dlaždicemi je však volný a při dešti se zanesený meziprostor sám vyplavuje. Okapy chaty jsou udělány tak, aby byly přístupné, a) žalobce je však pravidelně kontroluje a čistí, aby předcházel jejich zanášení jehličím. Okapy nacházející se na straně, kde se nachází pozemek žalované, jsou jehličím zanášeny podstatně více, na odlehlé straně pak nejsou zanášeny v podstatě vůbec. V létě tak kontroluje a) žalobce okapy každý týden a zpravidla z okapu vybírá hrst nebo pár jehličí, nevyloučil však, že by v minulosti nasbíral i celý kbelík nebo větší pytlík jehličí. 7. Z ostatních provedených důkazů, především z korespondence zaslané žalované ze strany žalobců, z odpovědi žalované, jakož i ze zápisu [stát. instituce] z místního šetření nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí ve věci. Tyto provedené důkazy prokázaly toliko, že sousedské vztahy účastníků jsou dlouhodobě narušené, že se žalobci opakovaně pokoušeli žalovanou oslovit s řešením situace obtěžujícího spadu jehličí, jakož i situace stínících tújí a nevhodného parkování žalované znemožňující průjezd pozemní komunikací, v důsledku čehož bylo uskutečněno rovněž místní šetření ze strany obecního úřadu, a že vzájemná komunikace účastníků doposud nevedla k nalezení vzájemné dohody. 8. Soud k důkazu neprováděl fotografie předložené ze strany a) žalobce při druhém a třetím ústním jednání soudu, neboť tyto fotografie byly předloženy až poté, co ve smyslu § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), nastaly účinky koncentrace řízení a soud neshledal naplnění předpokladu citovaného ustanovení o.s.ř. pro uplatnění výjimky z koncentrace řízení.