46 C 92/2023 — Okresní soud Praha-východ

Manželka se domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství bylo uzavřeno dne [datum], v současné době je však rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Důvody jeho rozvratu spatřuje v rozdílnosti představ obou manželů o jejich společném soužití a jejich dalším životě s tím, že popsaný rozvrat se mezi manželi nadále prohlubuje. V průběhu manželství se narodil dne [datum] nezletilý syn [jméno]. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil. Oba manželé jsou státním příslušníky Slovenské republiky s pobytem na území České republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval s ohledem s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ z.m.p.s.“), a s ohledem na absenci příslušné úpravy ve Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech č. 209/1993 Sb. jednak úpravu obsaženou v nařízení Rady (EU) 2019/1111 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, jednak v z.m.p.s. a dospěl k závěru, že podle čl. 3 písm. a) citovaného nařízení je dána pravomoc a příslušnost k rozhodnutí věci České republiky a podle § 49 odst. 1 ve spojení s § 50 odst. 1 z.m.p.s. je rozhodným (hmotným) právem právní řád Slovenské republiky. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] (zjištěno z ověřené kopie sobášného listu vydaného [anonymizována dvě slova] [územní celek] dne [datum]). Z manželství se narodil dne [datum] k dnešnímu dni stále nezletilý syn [jméno], přičemž poměry k nezletilému pro dobu po rozvodu manželství byly soudem upraveny tak, že na základě dohody rodičů byl nezletilý svěřen do střídavé péče matky a otce a oba se zavázali přispívat na jeho výživu. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (zjištěno z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]). Příčinu rozvratu manželství spatřují manželé v odlišných představách o společném soužití a o jejich dalším životě (účastnický výslech manželů). Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona č. 36/2005 Z.z., zákona o rodině (dále jen„ zákon o rodině“), kdy podle jeho § 22 může být přistoupeno ke zrušení manželství rozvodem jen v odůvodněných případech. Podle § 23 odst. 1 zákona o rodině může soud manželství rozvést, jsou-li vztahy mezi manželi tak vážně narušené a trvalé rozvrácené, že manželství nemůže plnit svůj účel a od manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Podle odst. 2 zjišťuje soud příčiny, které vedly k vážnému rozvratu vztahu mezi manželi, a při rozhodování o rozvodu k nim přihlíží. Soud při rozhodování o rozvodu vždy přihlédne k zájmu nezletilých dětí. Podle odst. 3 soud při posuzování míry rozvratu vztahu mezi manželi přihlíží k porušování povinností manželů podle § 18 a § 19. Kvalifikovanost rozvratu manželství je dána nejen jeho délkou a intenzitou, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů. Z vyjádření obou účastníků vyplynulo, že své manželství považují za trvale rozvrácené. Oba deklarovali, že možnost obnovy manželského soužití je vyloučena. Pokud jde o příčinu rozvratu manželství, vycházel soud ze shodných tvrzení účastníků, kteří jako příčinu rozvratu manželství označili odlišné představy o společném soužití a o jejich dalším životě. O úpravě poměrů k nezletilému synovi pro dobu po rozvodu bylo soudem pravomocně rozhodnuto. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství, soud manželství rozvedl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“).