6 C 106/2023-18 — Okresní soud Praha-východ

1. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí. 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 26 610,48 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 20. 12. 2020 [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným. Tvrdila, že žalovaný se smlouvou o úvěru zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr poskytnutý mu ve výši 25 000 Kč a dále se zavázal uhradit„ příslušenství“ úvěru za dobu jeho trvání v celkové výši 21 480 Kč. Žalovaná částka se po zohlednění všech plateb žalovaného skládá z nesplacené jistiny ve výši 21 546,95 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 779,49 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 426,20 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 977,33 Kč a nesplaceného inkasního poplatku ve výši 3 830,04 Kč, nesplaceného kapitalizovaného úroku ve výši 2 080,90 Kč počítaného z dlužné jistiny ve výši 15 % ročně za období od 21. 2. 2022 do 14. 10. 2022, smluvní pokuty ve výši 5 063,53 Kč za období od 21. 2. 2022 do 13. 10. 2022, nákladů na uplatnění pohledávky a zákonných úroků z prodlení. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 12. 2020 [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že žalovaný se smlouvou o úvěru zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr poskytnutý mu ve výši 25 000 Kč a dále se zavázal uhradit„ příslušenství“ úvěru za dobu jeho trvání v celkové výši 21 480 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, to vše ve 14 měsíčních splátkách, kdy poslední splátka měla být uhrazena do 20. 2. 2022. Pro případ prodlení se žalovaný dále zavázal hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, úrok ve výši 15 % ročně a účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 6. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě vznikla právní předchůdkyni povinnost žalovanému poskytnout úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit tuto částku a zaplatit úrok ve výši 21 480 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, to vše ve 14 měsíčních splátkách, kdy poslední splátka měla být uhrazena do 20. 2. 2022. Jelikož se žalovaný pro případ prodlení zavázal hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně a účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky, je důvodný i požadavek na úhradu smluvní pokuty ve výši 5 063,53 Kč za období 21. 2. 2022 do 13. 10. 2022 a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč vyčíslených dle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně, který byl nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil celou dlužnou částku, ačkoliv o to byl opakovaně upomínán. 7. Dne 4. 4. 2022 pak právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely smlouvu, na jejímž základě byla převedena pohledávka za žalovaným ze shora označené smlouvy o úvěru na žalobkyni. Pohledávka za žalovaným sestává z dlužné jistiny ve výši 21 546,95 Kč, nesplaceného„ úroku“ ve výši 20 093,96 Kč (kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 779,49 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 426,20 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 977,33 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 3 830,04 Kč a nesplaceného kapitalizovaného úroku ve výši 2 080,90 Kč počítaného z dlužné jistiny ve výši 15 % ročně za období od 21. 2. 2022 do 14. 10. 2022), smluvní pokuty ve výši 5 063,53 Kč za období od 21. 2. 2022 do 13. 10. 2022 a nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 434 Kč. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o.z. 8. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 9. Žalovaný je se zaplacením svého dluhu v prodlení, soud tak žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o.z. i úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Vzhledem k shora uvedenému dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 517 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 1 065 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. 12. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jako třídenní, neboť neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.