6 C 2/2023-26 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl zdejšímu soudu doručen dne 3. 10. 2022, domáhala zaplacení částky 13 232, 22 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a její přílohy [číslo] kterou uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Banka“) se stala věřitelem žalovaného ve vztahu k uplatněné pohledávce. Banka uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla Banka žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 60 000 Kč s tím, že žalovaný se smlouvou zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 76 měsíčních splátkách ve výši 1 260 Kč počínaje dnem 12. 12. 2016, přičemž anuitní částka byla složena z jistiny, úroku a poplatků. Poskytnutý úvěr byl úročen dle smlouvy sazbou 15,9 % ročně. Žalobkyně dále uvedla, že Banka při schvalování předmětného úvěru vycházela z údajů poskytnutých Bance žalovaným. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi Banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného Banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem Banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla Bankou zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, Banka žádosti žalovaného o spotřebitelský úvěr vyhověla. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, prohlásila Banka dopisem ze dne 16. 6. 2020 úvěr poskytnutý na základě Smlouvy za okamžitě splatný v celé výši. Žalobkyně dále uvedla, že před podáním žaloby žalovaný uhradil na splatný dluh dne 5. 1. 2022 částku ve výši 2 900 Kč, dne 15. 3. 2022 částka ve výši 2 900 Kč, dne 11. 5. 2022 částku ve výši 2 900 Kč, dne 19. 7. 2022 částka ve výši 2 500 Kč a dne 31. 8. 2022 částku ve výši 3 700 Kč. Žalovaný dlužnou částky neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně zaslala. 2. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila svůj žalobní návrh, když k úhradám žalovaného před podáním žaloby upřesnila, že z celkové uhrazené částky 14 900 Kč byl částkou 1 173,90 Kč ke dni 5. 1. 2022 zcela uhrazen kapitalizovaný smluvní úrok, částka 1 931,86 Kč byla započtena na zákonný úrok z prodlení, částka 3 071,63 Kč na smluvní úrok a částka 8 722,63 Kč na jistinu. 3. Žalobkyně následně doplnila svůj návrh o tvrzení, že žalovaný uhradil dne 4. 10. 2022 částku 3 000 Kč a dne 16. 12. 2022 částku 8 000 Kč Tyto úhrady započetla žalobkyně v částce 10 134,19 Kč na jistinu, v částce 334,29 Kč na úrok se sazbou 10 % p.a. a v částce 531,52 Kč na úrok se sazbou 15,90 % p.a. 4. V této souvislosti vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, když nadále požadovala pouze úhradu částky 3 098,03 Kč společně s úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky 3 098,03 Kč od 17. 12. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 098,03 Kč od 17. 12. 2022 do zaplacení. Řízení bylo tedy dle § 96 o. s. ř. v rozsahu částečného zpětvzetí zastaveno (výrok I.). 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 6. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o. s. ř., k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 7. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Banka“) smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy se Banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách ve výši 1 260 Kč, splatných vždy k 12. dni v měsíci. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 15,9 % ročně. Součástí Smlouvy byly i Základní produktové podmínky Banky pro spotřebitelský úvěr (prokázáno Smlouvou o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne [datum], Základními produktovými podmínkami pro spotřebitelský splátkový úvěr k [datum]). 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně nehradil dohodnuté splátky, zaslala mu Banka v souladu s čl. 13 a 14 Základních produktových podmínek Banky pro spotřebitelský úvěr dne 18. 6. 2020 oznámení o prohlášení úvěru za splatný a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 36 849,06 Kč do 2. 7. 2020 (prokázáno Základními produktovými podmínkami pro spotřebitelský splátkový úvěr k [datum], Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 18. 6. 2020, Výpisem z úvěrového účtu ze dne 20. 9. 2021). 9. Pohledávku za žalovaným postoupila Banka žalobkyni, a to postupní smlouvou ze dne 16. 9. 2021. Ke dni 20. 9. 2021 činil dluh žalovaného částku 21 954,84 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem Banky ze dne 29. 9. 2021, které bylo zasláno žalovanému dne 4. 10. 2021 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16. 9. 2021, Přílohou č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 9. 2021, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2021, Poštovním podacím archem ze dne 4. 10. 2021). 10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné ze dne 12. 11. 2021, která byla téhož dne žalobkyní předána k poštovní přepravě (prokázáno Předžalobní výzvou ze dne 12. 11. 2021, Poštovním podacím archem žalobkyně ze dne 12. 11. 2021). 11. Po podání žaloby uhradil žalovaný na uplatněnou pohledávku dne 4. 10. 2022 částku 3 000 Kč a dne 16. 12. 2022 částku 8 000 Kč (prokázáno Výpisem z historie transakcí žalobkyně). 12. Z žalobkyní předložených listin, a to Všeobecnými produktovými podmínkami Banky k 1. 9. 2014 a Sazebníku poplatků, neučinil soud žádná pro věc podstatná skutková zjištění. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, v účinném znění (dále jen„ směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně spl