6 C 61/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 12 193 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se mělo žalovanému na úkor žalobce dostat neoprávněným užíváním pozemku parc. č. st. 97, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres], a to v rozsahu spoluvlastnického podílu žalobce o velikosti id. 1/3 (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Tvrdil, že vlastnické právo k předmětným nemovitostem nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný bez právního důvodu užíval předmětné nemovitosti v rozsahu id. 1/3 spoluvlastnického podílu ve vlastnictví žalobce od [datum] do [datum]. Žalovaný žalobci bezdůvodné obohacení odpovídající obvyklému nájemnému za předmětné období neuhradil. 2. Žalovaný nárok žalobce neuznal co do výše, když se bránil námitkou, že obvyklé nájemné předmětných nemovitostí je nižší. 3. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce coby kupující nabyl vlastnické právo k předmětným nemovitostem v rozsahu id. 1/3 od [jméno] [příjmení] coby prodávající. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek] k datu [datum] soud zjistil, že žalobce byl zapsán jako vlastník předmětných nemovitostí v rozsahu id. 1/3. 5. Z výzvy právního zástupce žalobce ze dne [datum], včetně doručenky, soud zjistil, že žalovaný byl žalobcem vyzván k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 12 193 Kč ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy. 6. Z vyjádření žalovaného ze dne [datum] učiněného prostřednictvím advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se žalovaný odmítl uhradit částku 12 193 Kč z důvodu její nepřiměřenosti s tím, že konkrétní náhradu určí soud na základě znaleckého posudku. 7. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] zpracovaného znalkyní [celé jméno znalkyně] soud zjistil, že obvyklé nájemné předmětných nemovitostí v období [datum] - [datum] činí 19 450 Kč (objekt [adresa]) a 1 702 Kč (pozemek parc. [číslo]). 8. Podle ust. § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Výše peněžité náhrady dle § 458 odst. 1 obč. zák. (nyní dle § 2991 o. z.) musí vycházet z finančního ocenění prospěchu, který uživateli vznikl. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci, zpravidla formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy; důvodně se tedy tato náhrada poměřuje s obvyklou hladinou nájemného (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 208/2013). 10. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána z části důvodně. 11. V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl v období [datum] - [datum] vlastníkem předmětných nemovitostí, jak plyne z kupní smlouvy a výpisu z katastru nemovitostí. Žalovaný se v řízení bránil pouze námitkou nepřiměřenosti žalované částky, když měl za to, že tato nekoresponduje s výší obvyklého nájemného. K této (mezi účastníky sporné otázce) bylo provedené dokazování znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalkyně], z něhož vyplývá závěr, že obvyklé nájemné předmětných nemovitostí v období [datum] - [datum] činí 19 450 Kč (objekt [adresa]) a 1 702 Kč (pozemek parc. [číslo]), celkem tedy činí obvyklé nájemné předmětných nemovitostí v rozhodném období 21 152 Kč. Jelikož žalobce byl vlastníkem předmětných nemovitostí v rozsahu id. 1/3, náleží mu bezdůvodné obohacení za užívání předmětných nemovitostí ve výši 7 051 Kč. V této části soud žalobě vyhověl a rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 7 051 Kč (výrok I.), ve zbytku (co do částky 5 142 Kč) pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.). 12. Tím, že žalovaný nesplnil řádně a včas svůj závazek, dostal se do prodlení a je povinen podle § 1970 o. z. platit z nezaplacené částky úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., splatnost pohledávky nastala na základě výzvy k zaplacení ze dne [datum]. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobci, který byl sice v řízení úspěšný pouze zčásti, ovšem v situaci, kdy rozhodnutí soudu o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, náhradu nákladů řízení v plné výši (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3306/2015), která sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč (položka 2 Sazebníku poplatků - přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), ze zaplacené zálohy na znalecký posudek ve výši 3 000 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z přisouzené částky (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3974/2015) za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 1 500 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva, účast při jednání), z částky 1 200 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 4 úkony právní služby podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupkyně žalobce doložila osvědčení o registraci plátce DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám advokáta úspěšného účastníka soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 14. Lhůta k plnění byla stanovena v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).