7 C 155/2023-13 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení příspěvku z titulu nezaplaceného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka] za období od 16. 1. 2021 do 31. 5. 2021 ve výši 6 692 Kč s příslušenstvím, dále za období od 1. 6. 2021 do 31. 8. 2021 ve výši 4 624 Kč s příslušenstvím a za období od 1. 9. 2021 do 8. 10. 2021 ve výši 2 086 Kč s příslušenstvím, to vše z titulu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). 2. Žalovaná je státním příslušníkem [země] s pobytem na území České republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval - s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - úpravu obsaženou jednak v nařízení EP a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení), jednak nařízení EP a Rady ES č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I), když mezi Českou republikou a [země] není žádná mezinárodní smlouva upravující problematiku pojistné smlouvy uzavřena, a dospěl k závěru, že podle čl. 4 bodu 1 nařízení EP a Rady ES č. 1215/2012 je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle čl. 4 bodu 1 písm. b) nařízení EP a Rady ES č. 593/2008 je rozhodným právem právní řád České republiky. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v samotném návrhu. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná byla vlastníkem vozidla - osobní automobil státní poznávací značky [anonymizováno], [VIN kód] (dále jako„ vozidlo“), a to minimálně v období od 16. 1. 2021 do 8. 10. 2021 (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 12. 2021, ze dne 5. 5. 2022 a ze dne 23. 6. 2022). Žalovaná tak měla povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti k vozidlu, a to na základě zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalovanou však tato povinnost nebyla splněna, a to v období od 16. 1. 2021 do 31. 5. 2021, tedy po celkovou dobu 136 dnů, dále v období od 1. 6. 2021 do 31. 8. 2021 (celkem 92 dnů) a v období od 1. 9. 2021 do 8. 10. 2021 (celkem 38 dnů). Z doložených listin vyplývá odeslání výzev k úhradě ze dne 31. 12. 2021, ze dne 5. 5. 2022, a ze dne 23. 6. 2022 (zjištěno z informací České pošty o sledování zásilky a doručenek). Žalobkyně následně dne 5. 10. 2022, 1. 11. 2022 a 5. 1. 2023 zaslala žalované předžalobní upomínky (zjištěno z předžalobních upomínek ze dne 5. 10. 2022, 1. 11. 2022 a 5. 1. 2023 včetně podacích archů). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. <i>7. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>8. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>9. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> <i>10. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) vyhlášky s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně ve výši 86 Kč a pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč.</i> <i>11. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.</i> <i>12. Podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy.</i> <i>13. Podle ustanovení § 2a vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.</i> <i>14. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 15. Žalovaná porušila svou zákonnou povinnost jí stanovenou v ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti, tj. za období od 16. 1. 2021 do 31. 5. 2021 ve výši 6 392 Kč (136 dní x 47 Kč) spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem tedy ve výši 6 692 Kč, dále za porušení zákonné povinnosti žalované v období od 1. 6. 2021 do 31. 8. 2021 ve výši 4 324 Kč (92 dní x 47 Kč) spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem tedy ve výši 4 624 Kč a konečně za porušení zákonné povinnosti žalované v období od 1. 9. 2021 do 8. 10. 2021 ve výši 1 786 Kč (38 dní x 47 Kč) spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem tedy ve výši 2 086 Kč. Žalovaná příspěvky neuhradila žalobkyni i přes její výzvy včas, a tak vznikl žalobkyni nárok taktéž na úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek, jak je uvedeno u výroku tohoto rozhodnutí. 16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady se v souladu s § 137 o.s.ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč, dle § 14b odst. 5 AT náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT) a náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. 18. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhra