7 C 307/2023-18 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení příspěvku z titulu nezaplaceného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka] za období od 9. 2. 2022 do 20. 5. 2022 ve výši 6 865 Kč s příslušenstvím a dále zaplacení příspěvku z titulu nezaplaceného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla za období od 21. 5. 2022 do 24. 7. 2022 ve výši 4 525 Kč s příslušenstvím, to vše z titulu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v samotném návrhu a dále se na výzvu soudu nevyjádřila. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný byl vlastníkem vozidla – osobní automobil s objemem válců nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, státní poznávací značky [anonymizováno], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“), a to minimálně od 9. 2. 2022 do 20. 5. 2022 a dále v období od 21. 5. 2022 do 24. 7. 2022 (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 30. 6. 2022 a ze dne 13. 10. 2022). Žalovaný tak měl povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti k vozidlu, a to na základě zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalovaným však tato povinnost nebyla splněna, a to v období od 9. 2. 2022 do 20. 5. 2022, tedy po celkovou dobu 101 dnů a dále v období od 21. 5. 2022 do 24. 7. 2022, tedy po celkovou dobu 65 dní (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 30. 6. 2022 a ze dne 13. 10. 2022). Z doložených listin vyplývá odeslání výzev k úhradě dne 30. 6. 2022 a ze dne 13. 10. 2022 (z informací České pošty o sledování zásilky a doručenek). Žalobkyně následně dne 5. 1. 2023 a dne 12. 4. 2023 zaslala žalovanému předžalobní upomínky (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 5. 1. 2023 a ze dne 12. 4. 2023 včetně záznamu o sledování zásilek). 4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. <i>6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>7. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>8. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> <i>9. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 včetně ve výši 65 Kč.</i> <i>10. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.</i> <i>11. Podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy.</i> <i>12. Podle ustanovení § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.</i> <i>13. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Žalovaný porušil svou zákonnou povinnost mu stanovenou v ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti za období od 9. 2. 2022 do 20. 5. 2022 ve výši 6 565 Kč (101 dní x 65 Kč), spolu s náklady spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. celkem na částku 6 865 Kč a dále nárok na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti za období od 21. 5. 2022 do 24. 7. 2022 ve výši 4 225 Kč (65 dní x 65 Kč), spolu s náklady spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. celkem na částku 4 525 Kč. Žalovaný příspěvky neuhradil žalobkyni i přes její výzvy včas, a tak vznikl žalobkyni nárok taktéž na úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek, jak je uvedeno u výroku tohoto rozhodnutí. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 390 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.