7 C 328/2019-139 — Okresní soud Praha-východ

1. Manžel se návrhem ze dne [datum] domáhal rozvodu manželství uzavřeného dne [datum] před [stát. instituce]. Z manželství se narodily tři nezletilé děti a to [jméno] a [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození]. Manžel návrh odůvodnil zejména tím, že v průběhu trvání manželství se mezi manželi začaly objevovat neshody, které vyústily v odloučení a manželé již přes půl roku nežijí ve společné domácnosti. 2. Při jednání dne [datum] v rámci dotazu soudu na možnost usmíření mezi manželi, manžel uvedl, že od podání návrhu se nic nezměnilo, nevidí možnost, že by manželské soužití mělo být obnoveno a nemá o to ani zájem, má novou přítelkyni a do budoucna tento svůj pohled vidí jako trvalý. Manželka k návrhu manžela na rozvod manželství sdělila, že souhlasí s tím, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, nesouhlasila s délkou odluky uváděnou manželem v tomto návrhu a s příčinou rozvratu manželství, která byla v návrhu na rozvod manželství uvedena. Podle manželky příčina rozvratu spočívá v mimomanželském poměru manžela, který navázal v průběhu manželství vztah se svou přítelkyní, se kterou v současné době manžel žije. 3. Manžel ve svém podání ze dne [datum], kterým reagoval na vyjádření manželky k rozvodu, setrval na svém tvrzení, že příčinou rozvratu manželství byly dlouhodobé neshody mezi manžely, které vyústily v to, že se rozhodl opustit manželství a není tedy pravdou, že by nevěra z jeho strany byla příčinou rozvratu manželství. Doložil dále své obsáhlé osobní vyjádření s printscreeny SMS komunikace z období let 2017 až 2018. Obsah tohoto písemného vyjádření odpovídá vyjádření manžela, jež učinil v rámci svého výslechu při jednání dne [datum]. 4. Manžel v rámci svého výslechu před soudem uvedl, že manželství fungovalo do doby, kdy byly dceři [jméno] dva, až tři roky. Manželka byla na rodičovské dovolené, přestalo to pak fungovat a objevovaly se čím dál větší neshody, ohledně výchovy dětí, ohledně toho, co kdo by měl dělat a má dělat doma, ohledně výletů, kam jezdit a podobně. Ze strany manželky cítil tlak, nervozitu, nespokojenost. Manželka byla na rodičovské dovolené, on pracoval, bylo to dáno ekonomickými důvody, byl tehdy zaměstnán v ČSOB se slušným příjmem, měli tři děti a hypotéku na dům. Manželka mu začala vyčítat, že ona musí zůstávat doma, navrhl jí tedy, ať si najde znovu nějakou práci a dostane se mezi lidi. Manželka si našla práci na plný úvazek, on žil v domnění, že ta práce bude na částečný úvazek, obával se, jak zvládnou péči o tři děti. Dcera [jméno], ta ještě nechodila do školy, kluci, ty byli asi na konci školky, nebo na začátku školy. Kvůli tomu se poprvé hádali, nedokázal si představit, jak se to bude řešit. Byl to velký konflikt, ale dohodli se, že nové uspořádání vyzkouší. Od té doby už běhali jen kolem dětí a domácnosti a jejich vztah se začal rozkládat. Nebyl žádný prostor na nic jiného, než na práci a na děti. Manžel toto přičítal vytížení jich obou. Následně mu manželka začala vyčítat, že se málo stará o rodinu, o domácnost, plynuly z toho konflikty z rodinné logistiky, a to se přenášelo do dalších oblastí, a ty konflikty byly stále intenzivnější. Manželé fungovali dobře z ohledu zajištění domácí logistiky, ale na ostatní nebyl čas. Když navrhl, co by mohli společně podniknout, tak buď to nebylo pro manželku dost dobré, nebo chtěla dělat něco jiného. Manželka také na něj začala přesměrovávat stále více práce v domácnosti, neboť se o ni nestíhala starat. O tu práci se dělili již od počátku, ale z počátku to bylo zhruba dvě třetiny manželka, třetina on, pak manželka přestala vařit, přestala uklízet, najali si uklízečku, žádná s ní však dlouho nevydržela. Takže to bylo stále, děti, přání manželky, která se buďto nedala plnit, nebo to nebylo dost dobré. Manželka mu toto začala vyčítat, nejprve doma, a později i na veřejnosti, a projevovalo se to i v oblasti intimního soužití. On se buď pohyboval v únavové depresi, nevěděl kudy dál, nebo se to snažil nějak napravit. Rozvádět se nechtěl kvůli dětem. Všechny pokusy byly z jeho pohledu marné, bez výsledku. Snažil se to s manželkou řešit, ale k ničemu nedospěli. Manželčina reakce byla buďto pláč, nebo těžká hádka, anebo ticho, bez jakékoliv zpětné vazby. Zmínil také, že si manželka stěžovala, že chrápe, což když si ověřoval na výjezdech s kolegy v zaměstnání, tak ti to nepotvrzovali. Používal prostředky proti chrápání, ale nakonec se odstěhoval z ložnice, dnes by řekl, že byl vytlačen. Dříve večery trávili tak, že si třeba dali spolu skleničku a společně se dívali na televizi. V těch letech 2018 2019 99% večerů byla manželka u televize, on uklidil kuchyň a manželka byla u mobilu, nebo u tabletu hrála pokémony. [ulice] domácnost, takto běželo dva roky. Od konce první půlky roku 2018 už manželovi došly síly a měl za to, že už to dále nejde. Manželka to zřejmě nějak vycítila a začala se chovat ještě hůře. Začala být zlá, jedovatá, ve stylu výčitek. Nadávala mu, že není chlap, že by jej nikdo nechtěl. Již od roku 2017 se o tom stavu bavil s kolegy, s přáteli, nemělo to nějaké řešení nebo výsledek. V roce 2018 na dovolené v [obec] o tom hovořil i s příbuznými z manželčiny strany. Tchán v [obec] řekl, že to ví, že si všiml, že to není dobré, ale že [jméno] je taková, jaká je, takovou si ji vzal a je třeba si s tím poradit. Není tedy pravda to, co říkala manželka, že by to bylo z čistého nebe a že nic netušila. Alespoň v něm to bylo dlouhodobě, a gradovalo to. Zpětně přes všechny komplikace a problémy, které jeho rozhodnutí přineslo, je rád, že toto rozhodnutí udělal, měl ho udělat dříve a vyčítá si, že si manželku vůbec bral. Má za to, že vztah asi nebyl zdravý již od počátku. Doplnil také, že fungovali dobře jako pár, jen když vždycky uhnul, když šel naproti kompromisu. Pak ale nebyl spokojen, přestal uhýbat a to vyvolávalo tlak. Manželka je, neví, jak to říci, manažerská, panovačná, tvrdohlavá, pokud se jí okolí nepřizpůsobí, je problém. Bez ohledu na to, jak to to okolí vnímá, tak jde do toho hlava, nehlava. Kdo odporuje a ona ho nepotřebuje, tak ho ze života vyautuje. Potřebuje všem diktovat, co mají dělat. To, jak pociťuje ten vztah, manželce sděloval. Z jeho pohledu to zkoušel řešit zleva, zprava, zezdola, zespoda, jak to dovedl nejlépe, ale výsledkem nebyl žádný závěr, jen pokračování toho marastu. V roce 2018 již to přestal řešit, do té doby ho to stálo hodně sil, a bylo to bez výsledků. Nenapadlo ho, že by se mohli obrátit na nějaké odborníky. Když to navrhovala manželka, bylo to v červenci 2019, a to již bylo pozdě. K poměru se svojí nynější partnerkou paní [příjmení] vypověděl, že ten začal v průběhu července nebo srpna 2019, kdy začali společně žít, a to i intimně. Partnerka otěhotněla někdy na podzim roku 2019, první dovolená proběhla v srpnu 2019 a domlouvána byla v červenci 2019. 5. Manželka v rámci svého vyjádření před soudem uvedla, že jejich vztah s manželem trval 20 let, před manželstvím spolu dlouhou dobu žili a ten vztah směřoval ke svatbě a k založení rodiny. Nelituje jediné minuty toho vztahu. Podle ní byl ten vztah harmonický, a to nejen podle ní, ale i dle přátel, kteří je dávali za vzor a to i z toho důvodu, že umí překonat různé obtíže. Na počátku, kdy chtěli založit rodinu, toto nebylo snadné, trvalo to delší dobu a vyžádalo si to i asistenci lékařů. Když se narodili kluci, dvojčata, narodili se předčasně, museli být v inkubátoru a nepřijímali potravu, takže si rodina prošla obtížnou fází. Celou dobu jí byl manžel velkou oporou, a i dětem. Pak nastaly výrazné zdravotní problémy kluků, měli atopický ekzém, toto vše překonávali. Odstěhovali se z města do rodinného domu, neboť hledali větší bydlení a chtěli jsme také být blíž přírodě. Na předměstí je život odlišný, životní styl se změní. Péči si rozdělili, takže ona byla doma, manžel byl v práci, podporovala jeho kariérní růst a měl také vyšší příjem. Nebylo prioritou, aby se vrátila do práce. Když se narodila [jméno], byly klukům 2 roky, mateřství ji naplňovalo, není pravdou, že by byla naštvaná. Manžel byl hodně v práci, což se samozřejmě stává a ona přejala práci v domácnosti. Ve třech letech kluky nevzali do školky a šli až o rok později, takže začala pracovat na částečný úvazek pro společnost svého bývalého zaměstnavatele [anonymizováno], kde byl její příjem 40 až 50 000 měsíčně, což manžel při výpovědi vůbec nezmínil. Když šla do školky [jméno], bavili se s manželem, že by si našla jinou práci, jiný částečný úvazek. Ale to je v České republice komplikace, nedařilo se jí nic takového najít, kdežto nabídky na plný úvazek měla hned dvě. Nastoupila tedy na plný úvazek s tím, že až se zapracuje, tak požádá o jeho zkrácení. V roce 2017 byl ten nápor větší, objevily se zdravotní problémy u dcery. Manželé došli k tomu, že nemohou mít dva plné úvazky, proto si později úvazek zkrátila (jak vyplynulo dále z jejího výslechu, stalo se tak až po odchodu manžela ze společné domácnosti). Výslech manžela u minulého jednání ji překvapil, má za to