7 C 4/2023-18 — Okresní soud Praha-východ

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu neuhrazení příspěvku za absenci pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – automobilu [registrační značka] v období od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2020 a z provozu vozidla – automobilu [registrační značka] v období od 7. 4. 2021 do 11. 5. 2021. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl minimálně v období od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2020 provozovatelem vozidla – nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně státní poznávací značky [anonymizováno], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo 1“) a minimálně v období 7. 4. 2021 do 11. 5. 2021 provozovatelem vozidla – osobní automobil s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3 státní poznávací značky [anonymizováno], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo 2“). Žalovaný tak měl povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem těchto vozidel, a to na základě zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalovaným však tato povinnost nebyla splněna, a to v období od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2020, tedy po celkovou dobu 92 dní u vozidla 1 a v období od 7. 4. 2021 do 11. 5. 2021, tj. po celkovou dobu 35 dní u vozidla 2. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 7 912 Kč (92 dní x 86 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. celkem na částku 8 212 Kč u vozidla 1 a nárok na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 2 275 Kč (35 dní x 65 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. celkem na částku 2 575 Kč u vozidla 2. Žalovaný byl k úhradě tohoto příspěvku ze strany žalobkyně opakovaně vyzýván. Splatnost příspěvku u vozidla 1 nastala ke dni 29. 6. 2021 a u vozidla 2 dne 16. 11. 2021. Žalovaný však do data splatnosti příspěvků neuhradil ničeho. 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: <i>7. Podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 (dále také jako „zákon o pojištění odpovědnosti“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.</i> <i>8. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>9. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>10. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> <i>11. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč.</i> <i>12. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč.</i> <i>13. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.</i> <i>14. Podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.</i> <i>15. Podle ustanovení § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.</i> <i>16. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 17. Žalovaný porušil svou zákonnou povinnost mu stanovenou v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti, v důsledku čehož vznikl žalobkyni u vozidla 1 nárok na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 7 912 Kč spolu s náklady spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. celkem na částku 8 212 Kč a u vozidla 2 nárok na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 2 275 Kč spolu s náklady spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. celkem na částku 2 575 Kč. 18. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o.z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 19. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 787 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.