7 C 419/2023-30 — Okresní soud Praha-východ

1. Soud posuzoval žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedených částek jako příspěvku podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), neboť žalovaný provozoval osobní vozidlo [registrační značka], [VIN kód], které bylo evidováno jako provozované. Žalovaný neměl sjednáno pojištění podle zákona o pojištění odpovědnosti za období od 22. 9. 2021 do 5. 12. 2021, od 6. 12. 2021 do 20. 7. 2022 a od 21. 7. 2022 do 21. 9. 2022. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku, avšak žalovaný doposud ničeho neuhradil. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v samotném návrhu a dále se na výzvu soudu nevyjádřila. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení dne 25. 9. 2023 řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný byl vlastníkem vozidla – osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], se zdvihem objemu válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3 (dále jen„ vozidlo“), a to v období od 22. 9. 2021 do 21. 9. 2022. Žalovaný tak měl povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti, a to na základě zákona o pojištění odpovědnosti. Žalovaným však tato povinnost nebyla splněna, a to v období od 22. 9. 2021 do 5. 12. 2021 (tedy po dobu 75 dní – dále jen„ první období“), od 6. 12. 2021 do 20. 7. 2022 (tedy po dobu 227 dní – dále jen„ druhé období“) a od 21. 7. 2022 do 21. 9. 2022 (tedy po dobu 63 dní – dále jen„ třetí období“). Z doložených listin vyplývá zaslání výzvy k úhradě příspěvku za první období dne 26. 5. 2022, za druhé období dne 8. 9. 2022 a za třetí období dne 2. 1. 2023, a to na adresu žalovaného [adresa]. Z informací České pošty o sledování zásilek sdělovaných žalobkyni nebyly zásilky žalovanému dodány, neboť dle sdělení pošty se adresát z této adresy odstěhoval, resp. je na této adrese neznámý. Stejně tak veškeré další výzvy, včetně předžalobní upomínky byly zasílány na shora uvedenou adresu. Jak bylo zjištěno z výpisu z Centrální evidence obyvatel, měl žalovaný hlášen trvalý pobyt na adrese [adresa], tedy na adrese, na kterou mu bylo doručováno žalobkyní, do dne 27.10.2017. Od tohoto data je však v evidenci zapsáno jeho trvalé bydliště na adrese [adresa žalovaného]. 4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: <i>6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>7. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>8. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> <i>9. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.</i> <i>10. Podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.</i> <i>11. Podle § 15 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti pojistitel sděluje Kanceláři údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti nejméně v rozsahu údajů, které stanoví ministerstvo vyhláškou, a to nejpozději do 1 měsíce ode dne vzniku příslušné skutečnosti.</i> <i>12. Podle § 18 odst. 12 zákona o pojištění odpovědnosti k plnění úkolů podle tohoto zákona využívá Kancelář údaje ze základního registru obyvatel, údaje z informačního systému evidence obyvatel, údaje z informačního systému cizinců, údaje z informačního systému evidence občanských průkazů nebo údaje z informačního systému evidence cestovních dokladů v rozsahu a za podmínek podle zákona upravujícího pojišťovnictví obdobně jako pojišťovna.</i> 13. Žalobkyně by měla mít dle provedeného dokazování nárok na úhradu žalovaného příspěvku. Splatnost tohoto příspěvku dle ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti však nastává uplynutím nejméně 30 dní od doručení výzvy k jeho zaplacení, přičemž výzva musí obsahovat zákonem dané náležitosti. Žalobkyně předmětnou výzvu k úhradě příspěvku dle ust. § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti, zasílala opakovaně na adresu, která neodpovídala trvalému pobytu žalovaného dle evidence v rozhodném období s tím, že tuto skutečnost, si žalobkyně mohla před zasláním výzvy dle ust. § 4 odst. 7 cit. zákona ověřit, když v souladu s ust. § 18 odst. 2 cit. zákona, má přístup do základního registru obyvatel, z něhož lze aktuální adresu žalované zjistit. Pokud tak neučinila před odesláním výzev, nutně tak musela učinit v okamžiku, kdy z informací pošty zjistila, že žalovaný se na jí známé adrese nezdržuje, neboť se z ní odstěhoval. Na tyto informace však žalobkyně nikterak nereagovala. 14. S ohledem na uvedené má soud za to, že žalobkyně nesplnila svoji povinnost, neboť nebyla žalovanému dosud řádně doručena výzva k platbě příspěvku ve smyslu ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti obsahující zákonné náležitosti. Zákon o pojištění odpovědnosti nestanoví požadavky na doručování, je však zřejmé, že nemůže mít účinky řádného doručení pouhý pokus doručit na adresu, ze které se adresát odstěhoval a sám přitom v registrech označil svoji novou adresu. Pohledávka se stává soudně vymahatelnou až uplynutím lhůty ke splnění, jelikož tato nepočala dosud běžet, není pohledávka žalobkyně splatnou. Navíc je otázkou uplynutí prekluzivní lhůty jednoho roku ve smyslu § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti. Byť zákon uvádí povinnost v dané lhůtě výzvu odeslat (tedy nehovoří o povinnosti jejího doručení ve stanovené jednoleté lhůtě), zřejmě by se mělo jednat o odeslání na adresu, u níž nejsou důvodné pochybnosti o možnosti adresáta se na dané adrese s výzvou seznámit. Z důvodů výše uvedených soud žalobu zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná a nemá tak právo na náhradu svých nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.