7 C 9/2023-18 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal toho, aby soud od 1. 10. 2021 zrušil vyživovací povinnost, kterou měl jako otec žalovaného a jež byla naposledy určena rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], neboť žalovaný již dosáhl zletilosti, v červnu roku 2021 měl dle žalobce dokončit školní docházku a vyučit se automechanikem. Žalobce má za to, že syn je již zaměstnán a je tedy schopen se sám živit, což s nejvyšší pravděpodobností i činí. S ohledem na tyto skutečnosti má žalobce jako otec žalovaného za to, že zanikla jeho vyživovací povinnost k žalovanému. 2. Žalovaný se k věci vyjádřil svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne 31. 1. 2023, ve kterém uvedl, že otec po celou dobu jeho nezletilosti neplnil řádně vyživovací povinnost k žalovanému, za což byl několikrát trestně stíhán a následně i trestán. Nadto o žalovaného žalobce jako otec nejevil zájem. V současné době žalovaný s žalobcem nejsou v kontaktu. Závěrem žalovaný uvedl, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti žalobce tak, že skončila dnem, kdy nezletilý dosáhl zletilosti. 3. Ve věci byl dne [datum] vyhlášen rozsudek bez nařízení jednání, když byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. 4. Z rozsudku Okresního soud Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že tímto rozsudkem byl změněn rozsudek Obvodního soud pro Prahu 4, č. j. [číslo jednací] v části upravující vyživovací povinnost otce na nezletilého [jméno] tak, že s účinností od 1. 12. 2010 byl otec povinen platit na výživu nezletilého [jméno] částku ve výši 2 000 Kč měsíčně, vždy ke každému 1. dni v měsíci předem k rukám matky. 5. V souladu s vyjádřením žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný souhlasí se zrušením vyživovací povinnost žalobce, a že zde nejsou ani jiné důvody, pro které by vyživovací povinnost ze strany žalobce měla i nadále trvat. <i>6. Dle § 910 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále také jako „o.z.“). Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků.</i> <i>7. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> 8. Po provedené dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný dosáhl zletilosti, netvrdil, že by byly nadále naplněny důvody pro trvání vyživovací povinnosti žalobce vůči němu. Žalovaný ani netvrdil, že by pokračoval i nadále ve studiu a nebyl schopen se dál sám živit. Soud tak uzavřel, že je pravdivé tvrzení žalobce, že s účinností od 1. 10. 2021 je žalovaný schopen sám se živit ve smyslu § 911 o.z. a je na místě, aby k tomuto datu byla vyživovací povinnost žalobce zrušena tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce náhradu nákladů řízení nepožadoval (žalovaný ani nezavdal svým chováním příčinu k podání žaloby) a žalovanému náklady řízení nevznikly.