9 C 20/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou doručenou nadepsanému soudu dne 8. 2. 2023 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 188 495,10 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 18. 2. 2019 uzavřena rámcová kupní smlouva [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované pohonné hmoty a další drobné zboží nabízené na čerpacích stanicích žalobkyně – zejm. oleje, mazadla, nemrznoucí kapaliny (dále jen„ PHM“), a to na základě jednotlivých odběrů PHM učiněných žalovanou na čerpacích stanicích žalobkyně, přičemž jednotlivé odběry byly realizovány pomocí tzv. tankovacích karet, které byly žalované předány v dohodnutém počtu. Žalovaná se zavázala žalobkyni za dodané PHM zaplatit kupní cenu s tím, že ceny PHM budou k dispozici na jednotlivých čerpacích stanicích žalobkyně. Faktickým započetím odběru PHM žalovaná potvrdila, že se seznámila s aktuální cenou odebíraných PHM, přičemž cena PHM byla pro žalovanou v souladu s čl. IV. odst. 4.1. rámcové smlouvy ponížena o 0,20Kč. Žalobkyně na základě rámcové smlouvy vystavila žalované za jednotlivé odběry PHM dne 23. 2. 2021 fakturu [číslo] znějící na částku 41 359,20 Kč splatnou dne 28. 2. 2021, dne 5. 3. 2021 fakturu [číslo] znějící na částku 79 061,40 Kč splatnou dne 5. 3. 2021 a dne 8. 3. 2021 fakturu [číslo] znějící na částku 68 074,50 Kč splatnou dne 13. 3. 2021 (celkem tedy na částku 188 495,10 Kč). Jelikož žalovaná dlužné částky nezaplatila řádně a včas, vyzvala žalobkyně žalovanou dne dopisem ze dne 11. 1. 2023 k zaplacení dlužné částky s tím, že jí poskytla lhůtu pro zaplacení do 22. 1. 2023 a zároveň jí navrhla možnost úhrady pohledávek formou splátek, na což žalovaná nikterak nereagovala. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání podáním ze dne 27. 3. 2023, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 18. 2. 2019 uzavřena rámcová smlouva [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované PHM, a to na základě jednotlivých odběrů PHM učiněných na čerpacích stanicích žalobkyně s tím, že jednotlivé odběry PHM byly žalovanou realizovány na základě tzv. tankovacích karet, a žalovaná se zavázala za dodané PHM zaplatit sjednanou kupní cenu stanovenou dle aktuálního ceníku PHM žalobkyně na příslušné čerpací stanici žalobkyně v době jednotlivých odběrů s tím, že cena PHM bude pro žalovanou oproti aktuálnímu ceníku ponížena o 0,20Kč, přičemž rámcová smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (prokázáno Rámcovou smlouva [číslo] ze dne 18. 2. 2019). Žalobkyně za dodané PHM vystavila žalované za jednotlivé odběry PHM dne 23. 2. 2021 fakturu [číslo] znějící na částku 41 359,20 Kč splatnou dne 28. 2. 2021 (prokázáno fakturou [číslo]), dne 5. 3. 2021 fakturu [číslo] znějící na částku 79 061,40 Kč splatnou dne 5. 3. 2021 (prokázáno fakturou [číslo]) a dne 8. 3. 2021 fakturu [číslo] znějící na částku 68 074,50 Kč splatnou dne 13. 3. 2021 (prokázáno fakturou [číslo]). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky (prokázáno výzvou ze dne 11. 1. 2023, včetně dodejky datové zprávy). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 7. Dle § 2079 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 a § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), na základě které žalobkyně umožnila žalované čerpat PHM za cenu dle smlouvy. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, avšak žalovaná svou povinnost zaplatit za odebrané PHM řádně a včas nesplnila. Protože žalovaná svůj dluh řádně neuhradila, dostala se ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinna platit i úroky z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.). Proto bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno (výrok I.). 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 41 949,80 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 425 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 188 495,10 Kč sestávající z částky 8 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 5 644,80 Kč O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.