9 C 48/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 24.3.2021 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 1 956 026 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně a v letech 2010 až 2019 vykonával funkci generálního ředitele. V polovině roku 2020 byl u žalobkyně proveden forenzní audit auditorskou společností [právnická osoba], který zahrnoval období od 1.1.2010 do 31.12.2019. Dále [stát. instituce] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), [anonymizováno] inspekce a interní audit, provedl u žalobkyně mimořádný audit [číslo] 2020„ Systémový a procesní audit organizace [název původní účastnice], příspěvková organizace [anonymizováno]“ za auditované období od 1.1.2019 do současnosti. Z těchto auditů vyplynulo, že žalovaný v období výkonu funkce generálního ředitele jako zástupce pronajímatele dne 19. 3 2015 uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] jako nájemcem smlouvu o nájmu pozemků [číslo] [spisová značka], jejímž předmětem je mimo jiné nájem pozemku parc. [číslo] zapsaný na LV [číslo] pozemku parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví], vše k.ú. [anonymizováno] (dále též„ nájemní smlouva s [anonymizována dvě slova]“). Nájem byl sjednán na dobu určitou 8 let, za předmět nájmu mělo být hrazeno sjednané nájemné ve výši 20 000 Kč ročně. S ohledem na to, že za předmět nájmu mělo být ze strany nájemce žalobkyni hrazeno nájemné, jehož výše odpovídá ceně v místě a čase obvyklém, nechala žalobkyně zpracovat znalecký posudek právě na určení nájemného v ceně obvyklé. Dle znaleckého posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] – 020/ 2020 ze dne 16.10.2020 mělo obvyklé nájemné činit částku 30 675 Kč měsíčně, tedy 368 100 Kč ročně. Dle tvrzení žalobkyně tedy uzavřením smlouvy se společností [právnická osoba] žalovaný porušil § 14 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o majetku ČR“) dle něhož je nutné využívat majetek žalobkyně účelně a hospodárně plnění k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností a je třeba počínat si tak, aby majetek ČR nebyl poškozován, nebyla neodůvodněně snižována jeho hodnota anebo výnos tohoto majetku. Výše škody, kterou porušením této povinnosti způsobil, pak odpovídá rozdílu mezi skutečně uhrazeným a obvyklým nájemným za předmět nájmu, které by jinak mělo být uhrazeno v cenách v místě a čase obvyklých a ke dni 31.10.2020 činí částku 1 956 036 Kč. Výše škody byla určena ministrem zahraničních věcí ČR na základě nálezů obou auditů a žalobkyni byla uložena povinnost škod s žalovaným projednat sdělením ministra zahraničních věcí ze dne 19.8.2020. Žalobkyně dopisem ze dne 2.11.2020 vyzvala žalovaného k úhradě této částky a zároveň přistoupila k projednání tohoto škodního nároku se Základní odborovou organizací OS státních orgánů a organizací při organizaci [název původní účastnice] (dále jen„ odborová organizace“), a to žádostí ze dne 19.2.2021. Odborová organizace se k této žádosti relevantně nevyjádřila. Před podáním žaloby byl žalovaný znovu vyzván dopisem ze dne 9.3.2021 k zaplacení částky odpovídající vzniklé škodě, kterou však dosud neuhradil. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Tvrdil, že žalobkyně ani netvrdí, ani neprokazuje, v čem spočívá zavinění žalovaného za údajně vzniklou škodu. Plnění pracovních úkolů generálního ředitele není plněním pracovních úkolů všech ostatních zaměstnanců příspěvkové organizace. Nelze tak obecným konstatováním nahradit tvrzení, jakou konkrétní povinnost měl žalovaný zaviněně porušit. Předmětná smlouva byla uzavřena dne 19.3.2015; sjednaná výše nájemného odpovídala z údajů ověřených před uzavřením nájemné smlouvy o nájemném v dané lokalitě s přihlédnutím k charakteru pronajímaných pozemků, tj. orná půda, kdy podle relevantního zdroje ([webová adresa]) u nově sjednávaných pachtovních smluv se pachtovné pohybuje nejčastěji ve výši 3 000 – 6 000 Kč/ha/rok (ve stavu k září 2020). Pokud tedy celková plocha pronajímaných pozemků činí 27 252 m2, a nájemné bylo sjednáno ve výši 20 000 Kč, odpovídá to hodnotě 7 300 Kč za hektar ročně. Nájemní smlouva byla kontrolována v rámci kontrol [anonymizováno] inspekce [anonymizována dvě slova]. Dále žalovaný namítl, že mu není známo, proč je jako rozhodné období stanoveno do 31.10.2020, když smlouva byla ukončena ke dni 30.3.2017. Dále s ohledem na plynutí času žalovaný namítl promlčení žalovaného nároku. 3. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 31.3.2021 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 13 587, 19 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně, který v letech 2010 až 2019 působil jako generální ředitel žalobkyně, uzavřel dne 6.11.2015 smlouvu o dílo [číslo] [rok] mezi žalobkyní jako objednatelem a [jméno] [příjmení], [IČO], místem podnikání [adresa], jako zhotovitelem, jejímž předmětem byla stavební úprava skladu a plynoměru a s tím související stavební úpravy areálového plynovodu a další stavební úpravy, a to v areálu domu [anonymizováno] a jeho okolí (na pozemcích st.p. [číslo] pozemku parc. [číslo]). Cena díla byla sjednána na částku 4 418 869 Kč bez DPH. Dne 1.3.2016 byl mezi smluvními stranami uzavřen dodatek [číslo] dne 30.3.2016 dodatek [číslo] ke smlouvě, kdy předmětem dodatku [číslo] byla změna rozsahu prací dle projektové dokumentace a rozpočtu, změna termínu plnění a s tím související navýšení ceny o částku 133 281 Kč bez DPH; dle dodatku [číslo] pak změnou rozsahu prací byl cena navýšena o částku 397 919 Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že žalovaný uzavřel s [jméno] [příjmení] jako zhotovitelem jak dodatek [číslo] tak i dodatek [číslo] bez výběrového řízení, nechala žalobkyně zpracovat znalecký posudek k posouzení a určení obvyklé ceny ve vztahu k realizovaným cenám. Dle znaleckého posudku č. [číslo] 2020 vypracovaného znalcem [právnická osoba] bylo zjištěno, že obvyklá cena plnění rozsahu dála specifikovaného dodatkem [číslo] dodatkem [číslo] k předmětné smlouvě o dílo činila 384 331,81 Kč; rozdíl mezi cenou sjednanou (a plněnou) a cenou obvyklou činí 13 587,19 Kč. Žalovaný tak uzavřením dodatku [číslo] [číslo] k předmětné smlouvě o dílo porušil § 14 odst. 1 zákona o majetku ČR, čímž žalobkyni způsobil škodu odpovídající právě mezi cenou sjednanou (a zaplacenou) a cenou obvyklou stanovenou znaleckým posudkem. Výše škody byla určena ministrem zahraničních věcí ČR a žalobkyni byla uložena povinnost škod s žalovaným projednat sdělením ministra zahraničních věcí ze dne 19.8.2020. Žalobkyně dopisem ze dne 17.3.2021 vyzvala žalovaného k úhradě této částky a zároveň přistoupila k projednání tohoto škodního nároku odborovou organizací, a to žádostí ze dne 18.3.2021. Odborová organizace se k této žádosti relevantně nevyjádřila. Před podáním žaloby byl žalovaný znovu vyzván dopisem ze dne 24.3.2021 k zaplacení částky odpovídající vzniklé škodě, kterou však dosud neuhradil. Toto řízení bylo u nadepsaného soudu vedeno pod sp.zn. 9C 53/2021. 4. Žalovaný tuto žalobu navrhl zamítnout. Namítl, že není zřejmé, v čem má spočívat zavinění žalovaného na vzniku škody, když zopakoval (shodně jako v řízení vedeném pod sp.zn. 9C 48/2021), že plněním úkolů generálního ředitele není plněním pracovních úkolů všech ostatních zaměstnanců příspěvkové organizace a je na žalobkyně, aby uvedla, jaké povinnosti žalovaný konkrétně porušil. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že žalovaný porušil zákon o zadávání veřejných zakázek a směrnice žalobkyně týkající se zadávání veřejných zakázek malého rozsahu; žalovaný namítl, že při zadávání veřejné zakázky malého rozsah nemuselo být postupováno podle zákona o zadávání veřejných zakázek a pro žalobkyni jako takovou ani není závazná směrnice, neboť nespadá pod kategorii vnitřních předpisů dle § 305 zákoníku práce. Žalovaný nesouhlasí se závěry znaleckého posudku [anonymizována tři slova], neboť při posuzování jakékoliv veřejné zakázky se ceny díla na 100% nikdy neshodují, nehodnotí se pouze cena, ale řada dalších podmínek (záruka, doba plnění, kvalita práce apod.), často není o zakázky malého rozsahu zájem. Rovněž žalovaný namítl, že u památkových objektů jsou ceny používaných materiálů i prováděných prací zcela odlišné od běžných stavebních prací. Dále žalovaný uvedl, že předmětná smlouva o dílo byla uzavřena se zhotovitelem na základě zadávacího řízení a cena díla vycházela z cenové nabídky zhotovitele připojené jako příloha smlouvy o dílo. Dodatek [číslo] byl uzavřen dne 1.3.2016 a dodatek [číslo] dne 30.3.2016, kdy se dle zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinného k 30.3.2006 jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, a tudíž nebylo třeba, aby se výběrové řízení konalo. Navíc smlouvy uzavírané žalobkyní na základě veřejných zakázek byly průběžně kontrolovány v rámci kontrol [anonymizováno] inspekce [anonymizována dvě slova]. Všechny podklady byly žalovaným, po dobu, kdy vykonával funkci generálního ředitele, archivovány, a měly by být dohledatelné. Rovněž ohledně tohoto nároku žalovaný vznesl námitku promlčení. 5. Žal