21 C 173/2024-33 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 25. 1. 2024 domáhala zaplacení částky 10.250 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 15. 11. 2022 provedla technický úkon - odtah motorového vozidla registrační značky , SPZ, , jehož provozovatelem je žalovaný. Následně bylo vozidlo umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Žalovaný vyzvedl vozidla z parkoviště dne 6. 12. 2022 bez uhrazení dlužné částky. Dlužná částka ve výši 10.250 Kč se sestává z částky ve výši 1.900 Kč za odtah a dále z parkovaného za období od 15. 11. 2022 do 6. 12. 2022 za první až třetí den po 250 Kč a za čtvrtý a další den po 400 Kč. Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes předžalobní upomínku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný je provozovatelem motorového vozidla tovární značky Renault Megane, registrační značky , SPZ, (viz technický průkaz č. , Anonymizováno, , sdělení , adresa, , Anonymizováno, , ze dne 8. 7. 2024). Žalobkyně provedla dne 15. 11. 2022 technický úkon (nucený odtah) týkající se motorového vozidla tovární značky Renault Megane, registrační značky , SPZ, , o čemž byl žalovaný informován (viz protokol o odtahu vozidla č. , hodnota, ). Tentýž den bylo vozidlo umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní, přičemž toto vozidlo bylo paní , jméno FO, za žalovaného vyzvednuto dne 6. 12. 2022. Za technický úkon týkající se předmětného vozidla byla vyúčtována částka 1.900 Kč a za služby parkovišť určených ke střežení vozidel byla účtována částka 250 Kč/den za první až třetí i jen započatý den, 400 Kč/den od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla a 50 Kč/ den od sto osmdesátého prvního dne (viz protokol o odtahu vozidla č. , hodnota, , Nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti). Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky 10.250 Kč s příslušenstvím za parkovné za období od 15. 11. 2022 do 6. 12. 2022 (viz výzva ze dne 12. 12. 2022, předžalobní výzva ze dne 4. 10. 2023).5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanovena jinak, řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.7. Soud založil hmotněprávní posouzení na ustanovení § 27 odst. 5 a § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Výše úhrady je pak stanovena v § 2 nařízení hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně předmětné vozidlo byla nucena odtáhnout, vznikl jí nárok na náklady nuceného odtahu vozidla ve výši 1.900 Kč. Dále žalobkyně vozidlo uskladnila po dobu 22 dní, vznikl jí nárok na úhradu nákladů tohoto uskladnění. Žalovaný je tak povinen tyto náklady nahradit. Výše nákladů je dána výše citovaným nařízením, když za 3 dny uskladnění v době od 1. do 3. dne od odtahu platí sazba 250 Kč a dále za 19 dní uskladnění v době od 4. do 180. dne od odtahu platí sazba 400 Kč denně, tj. celkem 8.350 Kč. Soud proto žalobkyni žalovanou částku přiznal. Jelikož žalovaný cenu za službu parkovišť neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby bylo rozhodnuto o jeho povinnosti zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně úroků z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z náhrady nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, po 100 Kč za jeden úkon (předžalobní výzva a sepis žaloby), tj. 200 Kč za dva úkony, včetně soudního poplatku náhrada ve výši 1.000 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 2 odst. 1 vyhlášky 254/2015 Sb. soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního Praha – východ pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50.000 Kč.9. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.