21 C 47/2024-52 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 17. 10. 2023 domáhala zaplacení částky 16.720 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , za dobu od 17. 4. 2019 do 22. 9. 2019 a za dobu od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem) a nákladů na mimosoudní uplatnění každé z pohledávek, vč. zákonného úroku z prodlení z částky 10.335 Kč od 16. 3. 2020 a z částky 5.785 Kč od 23. 3. 2022 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky s trvalým pobytem v České republice, soud se zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah aplikoval v souladu s ustanovením § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení) a jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy. Soud tak dospěl k závěru, že podle čl. 1 a čl. 7 odst. 2 nařízení č. 1215/2012 je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí dané věci a podle čl. 4 bod 1 nařízení č. 864/2007 je rozhodným právem právní řád České republiky.4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.5. Na základě předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník vozidla RZ , SPZ, (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3) a v době od 17. 4. 2019 do 22. 9. 2019 a za dobu od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem (viz karta vozidla a výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 10.335 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy (viz výzva ze dne 30. 1. 2020). Žalovaný byl o zaplacení dále upomínán upomínkou ze dne 22. 4. 2020, 8. 8. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 4. 10. 2022, viz předžalobní upomínka vč. podacího archu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 5.785 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy (viz výzva ze dne 6. 1. 2022). Žalovaný byl o zaplacení dále upomínán upomínkami ze dne 13. 4. 2022, 5. 8. 2022, 30. 8. 2022 a 20. 9. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 6. 10. 2022, viz předžalobní upomínka vč. podacího archu. Náklady na vymáhání činí 300 Kč, k jejich zaplacení byl žalovaný vyzván spolu s dlužnou částkou.6. Zaplacení dlužných částek, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.7. Po právní stránce posoudil věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), který byl účinný v době vzniku povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, kdy nebylo povinné pojištění k vozidlu sjednáno.8. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.9. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.10. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti platí, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.11. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.12. Podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.13. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.14. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3 včetně ve výši 65 Kč.15. Podle § 2a vyhlášky platí, že výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.16. Podle § 1968 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.19. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost, která mu vyplývala z § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti, a totiž uzavřít pro vozidlo reg. zn. , SPZ, pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla, a to v období od 17. 4. 2019 do 22. 9. 2019 a za dobu od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021. Z těchto důvodů vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním této pohledávky (§ 4 odst. 1, odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti). Výše příspěvku je odvozena od počtu dní, kdy nebylo povinné pojištění sjednáno (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti). Za každý den je vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3 (tedy vozidla, jehož se toto řízení týká) povinen žalobkyni zaplatit částku 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Pro vůz žalovaného nebylo sjednáno pojištění po dobu 248 dnů, celková výše příspěvku tak činí 16.120 Kč. Výše nákladů na mimosoudní uplatnění této pohledávky pak činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.), a to za každou ze dvou žalovaných pohledávek. Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění nastala v souladu s § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uplynutím lhůty 60 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl se splněním svého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.).20. O náhr