24 C 191/2024-20 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 145 Kč a uhrazení kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 1 615,72 Kč za období od 11. 11. 2023 do 30. 1. 2024 a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 145 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 5. 6. 2023 smlouvu o úvěru ze dne 5. 6. 2023, na základě které se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 39 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit poskytnutou částku v 24 pravidelných měsíčních splátkách v různé výši od 1 724 Kč do 3 635 Kč, se splatností vždy k 5. dni měsíce, přičemž byl mezi stranami sjednány i poplatky za doplňkové služby. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení (za trvání smlouvy nehradila ničeho) a nesplácela úvěr řádně a včas, vyzvala žalobkyně dne 14. 8. 2023 žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky. Následně žalobkyně ke dni 29. 9. 2023 zesplatnila úvěr a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Žalobkyně tak eviduje ke dni návrhu pohledávku za žalovanou ve výši 49 145 Kč sestávající se z nesplacené jistiny ve výši 39 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 287 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, úroků v celkové výši 5 733 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč. Výzvu před podáním žaloby žalobkyně žalované odeslala.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny do datové schránky dne 15. 4. 2024 ve smyslu § 46 odst. 1 o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Soud posoudil vztah účastníků jako vztah ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), který je limitován zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně uzavřela dne 5. 6. 2023 s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, v níž se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 39 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 287 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách, kdy celková částka, kterou měla žalovaná vrátit žalobkyni, činila 53 664 Kč. Mezi účastníky byl sjednán i poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč a poplatek za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč. Pro případ nedodržení termínu splatnosti úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč a dále bylo pro případ nedodržení termínu splatnosti úvěru ujednáno, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni též účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které budou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů (prokázáno smlouvu o úvěru ze dne 5. 6. 2023, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Sazebníkem). Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost žalované požadovaný úvěr splácet, přičemž do karty klienta zanesla, že žalovaná nemá děti, zdroj žalované je jiný zdroj příjmů, výše příjmu žalované je 42 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti žalované je 90 000 Kč a že žalovaná nesplácí jiným společnostem uvedeným v žádosti (prokázáno potvrzením o provedení ověření bonity klienta z [datum]; dále také„ karta klienta“). Sjednaný úvěr byl žalobkyní vyplacen na účet uvedený žalovanou č. [bankovní účet] dne 5. 6. 2023 (prokázáno opisem výpisu proplacení smlouvy). Žalovaná následně na svůj dluh ani z části neplnila (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad a výzvou před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne [datum]). Žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou ke splacení celé půjčky ze dne [datum]), přičemž dlužná částka ve výši 49 145 Kč se sestávala z poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatku za expresní výplatu ve výši 199 Kč, jistiny ve výši 39 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 1500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1287 Kč a úroků (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad, výzvou ke splacení celé půjčky ze dne [datum]). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum] (prokázáno předžalobní výzvou k plnění včetně podacího archu z [datum]).6. Soud se nejprve zabýval tím, zda věřitel řádně zkoumal schopnost žalované dluh splnit, neboť nesplnění této povinnosti způsobuje absolutní neplatnost úvěrové smlouvy podle § 588 o. z. pro rozpor se zákonem a zcela zjevně s veřejným pořádkem (viz § 84 až 89 zákona o spotřebitelském úvěru). Aby žalobkyně splnila povinnosti jí uložené citovanými ustanoveními, musí postupovat způsobem, kterým s náležitou péčí zjistí poměry žadatele, tedy zejména jaké má příjmy, majetek a výdaje, aby byl poskytovatel schopen posoudit, zda je žalovaná schopna dluh splnit. Nepostačuje při tom, pokud vychází toliko z údajů sdělených mu dlužníkem, ale musí si nechat tyto údaje doložit a vyvarovat se jakýchkoliv pochybností o jejich pravdivosti. Vychází-li toliko z údajů, které žadatel uvede a které se jeví jako pochybné, musí postupovat takovým způsobem, aby tato pochybnost byla rozptýlena.7. V daném případě pak žalobkyně vycházela toliko z údajů o žalované uvedených v kartě klienta, které žalovaná uvedla v návrhu na uzavření smlouvy. Podle toho žalobkyně vycházela z toho, že čisté měsíční příjmy žalovaného dosahují 42 000 Kč (s poznámkou jiný zdroj příjmů), příjmy dalších členů domácnosti dosahují částky 90 000 Kč měsíčně, žadatelka nemá děti. Dále žalobkyně k otázce posouzení úvěryschopnosti žalované již doložila jen obecný dokument nazvaný„ metodika posouzení“, který však toliko obecně popisuje způsob postupu při ověřování úvěryschopnosti žadatele o úvěr. Nic dalšího žalobkyně netvrdila ani nedoložila. Listinami, které žalobkyně předložila spolu s žalobou soudu k důkazu, nejsou měsíční příjmy ani náklady žalované nijak doloženy, ani z nich nevyplývá, že by žalobkyně údaje tvrzené jí žalovanou jakkoliv ověřila (pracovní smlouva, výplatná pásky, příjem člena rodiny atd.) Značné pochybnosti pak budí skutečnost, že v kartě klienta není uvedená výše měsíčních výdajů domácnosti, případně skutečnost, zda žalovaná bydlí v bytě ve výlučném vlastnictví, v podnájmu a podobně. Výši nákladů na bydlení žalované žalobkyně nijak nezjišťovala, neověřovala (nebylo to prokázáno). Pokud pak žalobkyně z takto sdělených údajů bez dalšího vycházela, absolutně nemohla podle názoru soudu dostát svým povinnostem ve smyslu ust. § 84 až 89 zákona o spotřebitelském úvěru, a to i s ohledem na výši poskytnutého úvěru (39 000 Kč) neboť se spolehla jen na údaje, které jí žalovaná sdělila, v důsledku čehož je úvěrová smlouva absolutně neplatná pro rozpor se zákonem a zcela zjevně s veřejným pořádkem.8. Soud proto žalobkyni přiznal toliko bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z. ve výši jistiny (ve výši 39 000 Kč), neboť z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě podepsané dne [datum] vyplývá, že žalobkyně neuhradila na smlouvu o úvěru ze dne [datum] ani jednu platbu. Následně soud přiznal podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v souladu s žalobním petitem kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 282,19 Kč za období od [datum] do [datum] a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 000 Kč od [datum] do zaplacení. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.9. Povinnost k plnění uložil soud žalované v obecné pariční lhůtě podle § 160 o. s. ř., neboť neshledal důvody ke stanovení lhůty delší.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 404 Kč, přičemž tato částka představuje 58 % z jejich celkové výše (žalobkyně se návrhem domáhala po žalované zaplacení částky 49 145 Kč, přiznána jí byla soudem částka 39 000 Kč; rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 79 % a úspěchu žalované v rozsahu 21 %). Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 966 Kč a dále náklady za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 14 b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 000 Kč sestávající se z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (tj. přípra